Je důležité ocitovat větší část projevu: „Je to ruské jednání, co ohrožuje mezinárodní pořádek a bezpečnost. Chci o tom promluvit úplně jasně. Anexe Krymu byla jasný případ, kdy poprvé od druhé světové války jeden evropský suverénní stát násilně anektoval území jiného evropského suverénního státu. Od té doby Rusko rozdmýchává násilí v Donbasu, opakovaně narušuje vzdušný prostor mnoha evropských zemí a rozjíždí neustálou kampaň kybernetické špionáže a disrupce. Zahrnuje to mimo jiné vměšování se do voleb, hackerský útok na dánské ministerstvo obrany a Bundestag. Rusko dělá z informací zbraně, jeho státní média rozsévají falešné zprávy a upravené fotografie za účelem rozleptání pozic Západu a podminování našich institucí.“ Mayová má pro Putina jasný vzkaz: „Dobře víme, co děláte, a nepovede se vám to, protože podceňujete odolnost našich demokracií, atraktivitu svobodné a otevřené společnosti a závazek západních zemí k aliancím, které je spojují.“
Vláda Theresy Mayové působí sice zvenku jako klubko zmijí, brexit je nesmysl a z britské strany je řízen amatérsky. Jeden z důvodů, proč Mayová promluvila takto ostře a jasně, je samozřejmě politický a diplomatický. Když to shrneme, britský postoj je v poslední době hodně nejasný. Image Británie poškozuje to, že není jasné, jak to s Evropou a brexitem vlastně myslí a čeho chce docílit. Vnitřně oslabená Mayová potřebovala zapůsobit jasně a rozhodně. Reputace britské diplomacie trpí jak věcně, tak personálně. Ministr zahraničí Boris Johnson je leckým považován za šaška. Jde také o to, že Británie jako relativně stále silná vojenská velmoc chce svým evropským partnerům naznačit, jak je pro ně nepostradatelná.
Přes jasné diplomatické a vnitropolitické motivy je ovšem třeba ocenit, jak je v tomto ohledu britské stanovisko jasné. Není pravda, že je Británie od Ruska daleko. Také britský vzdušný prostor je testován ruskými letadly a Rusy, mezi kterými jsou i špioni, se to v Londýně jen hemží.
MACHÁČEK: Dva rozdílné pohledy na Německo |
Srovnejme si Mayovou s Trumpem. Podle Trumpa to Putin myslí upřímně, když popírá ruské pokusy plést se do amerických voleb. Téma lidských práv Trumppři jednání s Putinem neotvírá a těší se na vzájemnou spolupráci v Sýrii. Ve volební kampani Trump naznačil, že hodlá zvážit uznání anexe Krymu („podívám se na to“), a doslova řekl, že „lidé na Krymu by raději byli s Ruskem“. Když se stal prezidentem, překvapivě napsal na Twitter: „Putin opravdu sebral Krym!“
Proti Trumpovým zmateným a nekonzistentním výrokům stojí ale naprosto zřetelný a zcela striktní postoj amerického Kongresu, který nedávno zpřísnil sankce proti Rusku a Trumpovi svázal ruce. Sám Trump prokázal razanci, když bombardoval syrskou základnu, a jeho letní projev ve Varšavě vyzníval také velmi jasně, minimálně v důrazu na to, že USA dostojí svým závazkům a budou bránit své spojence v prostoru střední a východní Evropy.
S kancléřkou Merkelovou to je složitější. Německo podporuje plynovod Nord Stream 2, který zvýší závislost Evropy na ruském plynu. Do vlády možná znovu míří SPD, která je vůči Putinovi mnohem vstřícnější než CDU/CSU. Ale minulý týden už kancléřka například spěchala ujistit Ukrajinu, že Německo nehodlá ani po volbách jakkoli měnit nastavený kurz vůči Rusku a že na protiruských sankcích trvá.
Český prezident Miloš Zeman mluví o Rusku jako Trump před volbami, ale když dva dělají totéž, není to totéž. Budou‑li mít Američané pocit, že země jako Maďarsko, Slovensko a Česká republika neberou hrozby přicházející z Ruska vážně, možná časem začnou svoje závazky přehodnocovat.
Čtenáře Monitoru JM i Lidových novin laskavě upozorňuji na knížku Na tříkolce mezi tanky, která přináší výběr z mých textů z posledních pěti let i delší životopisný rozhovor se mnou z pera novinářky Anastázie Harris. Objednat ji lze zde.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institu pro politiku a společnost.
