130 let

Nákladní loď Ever Given v Suezu. | foto: Reuters

MACHÁČEK: Jak superúplněk osvobodil Suezský kanál

Názory
  •   12:45
K vysvobození obří nákladní lodi z vod Suezského kanálu vyzkoušeli experti a záchranáři všechno možné. Kopali, tlačili, bagrovali, strkali, tahali. Nakonec je zachránilo přeskupení hvězd a vesmírných těles. Konkrétně Země, Slunce a Měsíce.

Této lekce z elementární hvězdopravy si všímá americký deník The Wall Street Journal.

Hladina vody o jarním úplňku se totiž zvedne o zhruba půl metru více než při obvyklém přílivu, takže se nakonec podařilo gigantickou loď uvolnit, aniž by se muselo sundávat a zase někde znovu nakládat 18 000 kontejnerů.

Všichni inženýři museli využít velmi omezeného „okna příležitosti“, které začalo v neděli. Efekt trvá maximálně několik dní.

Efekt úplňku byl znásoben, protože se jednalo o první superúplněk roku, kdy úplněk koliduje s tím, že se Země dostává nejblíž k Měsíci na svém eliptickém orbitu. K superúplňku dochází několikrát do roka a tento je znám jako „červivý“, protože na severní polokouli začínají vylézat červi ze země.

Stále se neví, zda-li loď Ever Given zamíří k opravám nebo bude pokračovat v...
Muž s egyptskou vlajkou slaví vyproštění lodi Ever Given.

Kdyby se tato příležitost propásla, sedm dní po jarním přílivu se dostanou Slunce a Měsíc ve vztahu k Zemi do polohy, kdy gravitační tah Slunce naopak vyruší vliv Měsíce, a příliv je daleko slabší než obvykle. Vyprošťování s gigantickými dopady na světovou ekonomiku a obchod by pak trvalo mnohem déle.

Před Velikonocemi hezké připomenutí vesmírných sil a toho, jak si naše mocná technologická civilizace vůči nim stojí. Expertům na astronomii se omlouvám za možné nepřesnosti v překladu.

Komentář na serveru Bloombergu si pro změnu všímá toho, jaké další hrozby tu v souvislosti se Suezem existují. Týkají se především kybernetické bezpečnosti a hackerských útoků.

MACHÁČEK: EU bez vlastního jazyka (a příběhu)

Náklady na zablokování průplavu lodí Ever Given činily deset miliard dolarů denně.

Vcelku běžně se diskutuje o fyzické přestavbě kanálu, ale stejně důležitá je zastaralá právní architektura. Dopravu v kanálu reguluje Istanbulská konvence z roku 1888, která platí i poté, co egyptský prezident Násir v roce 1956 Suez znárodnil. Tato konvence předpokládá, že kanál představuje tak obrovské kolektivní dobro pro lidstvo, že se nesmí nikomu bránit ho využívat, pokud pluje pod národní vlajkou a je řádně označen a pojištěn.

Amerika by měla pomoci Egyptu využívat instrumenty námořního práva, které jsou vytvořeny pro rostoucí hrozby pirátství. Měla by být vytvořena podobná mezinárodní síla, která chrání Hormuzský průliv v Perském zálivu, a egyptské úřady by měly uvítat participaci všech států, jejichž ekonomika závisí na průchodnosti námořních tras.

V době, kdy byla podepsána Istanbulská konvence, proplulo kanálem 500 lodí ročně, v roce 2021 by to mělo být 19 000 lodí. Situace s lodí Ever Given způsobila krizi, nikoli katastrofu. Příště to ale může být už katastrofa. Amerika a Izrael by proto měly Egyptu poskytnout nejmodernější technologickou a komunikační infrastrukturu – na způsob řízení leteckého provozu –, která zajistí bezpečnou ochranu této pro svět klíčové infrastruktury před možným teroristickým útokem, kybernetickým útokem nebo sabotáží.

Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.

Autor: Jan Macháček
  • Vybrali jsme pro Vás