Leckdo se nyní domnívá, že díky odchodu Merkelové z čela strany se německá politika vrátí k pohodlné normalitě. CDU se posune doprava, zatlačí zpátky AfD a SPD se vrátí do středolevého prostoru. Tato představa, že zase přijde „business as usual“, je ovšem pouhé zbožné přání a establishment, který ji šíří, podle Stephense strká hlavu do písku.
Německá politická krajina už je dávno překreslená. Německou politiku hrávaly tři strany: CDU/CSU a SPD a jazýčkem na vahách byla FDP. Levicová Die Linke je dnes ale pevně zakotvená hlavně na východě Německa, AfD neloví jen mezi neonacisty, nýbrž chce lapit každého, kdo se bojí uprchlíků. Zelení zápasí s SPD o pozici lídra na levici.
Problém Německa je, že vláda se sice topí v penězích, ale neumí je využít ke znovuvybavení domácí infrastruktury. Mosty a cesty jsou neopravené, letiště nedostavěná. Wifi připojení nic moc, kvalita mobilního signálu podle Stephense často mizerná.
Německo pod vedením Merkelové říká, že Evropa díky Trumpovi musí povstat na svou obranu. Pak ale lidé neprojevují žádné nadšení, aby pro to něco udělali. Merkelová není žádná vášnivá Proevropanka jako Hemut Kohl. Ví, že německá prosperita závisí na evropské stabilitě a bezpečnosti. Kdo ale bude evropskou bezpečnost garantovat?
Server Eurointelligence.com tvrdí, že v souboji o post předsedy CDU se nyní možná jeví jako favorit Friedrich Merz. Merz je kandidátem, který má jasně probyznysové a protržní sympatie. Je to atlantista, což vůbec není v Německu běžné. Byl šéfem Atlantic Brucke, německého transatlantického think tanku. Je předsedou dozorčí rady německého zastoupení investiční skupiny Blackrock. Nutno konstatovat, že z evropského i německého pohledu je klíčové dokázat vylepšit evropsko-americké vztahy. A Merz je také proevropský, nedávno například podepsal petici s filozofem Jürgenem Habermasem.
