Vláda tak chce zastavit protesty žlutých vest, během nichž byl poničen Vítězný oblouk, spáleny stovky aut a zablokovány ulice a benzinové pumpy. Protestující už ale říkají, že jejich požadavky jsou daleko širší, a chystají na tento víkend i příští úterý další protesty.
Většina Francouzů požadavky protestujících chápe či podporuje (navzdory tomu, že jsou protesty násilné a znamenají devastaci veřejného i soukromého majetku). Co ale může vláda nabídnout v časech, kdy se emoce a protesty mohou díky sociálním sítím šířit v řádu minut? Každé nové snížení daní nebo zvýšení výdajů musí být řádně projednáno v parlamentu – a to trvá měsíce.
Na serveru Eurointelligence.com píší, že kdyby se zvýšila minimální mzda a daň z bohatství, byl by to krok zpátky od reforem, které prezident Emmanuel Macron prosadil, a dále by to poškodilo zbytky jejich důvěryhodnosti. Majitelé benzinových pump chtějí od vlády kompenzaci kvůli blokádě. Ve vzduchu je atmosféra, že se má vše vyřešit rychle, aby lidé neměli zkažené Vánoce.
Jaké jsou další požadavky? Protestující žádají odstoupení Macrona a nové volby. Zavedení referenda. Nic z toho není realistické. Macron bude asi muset obětovat ministra vnitra Castanera, svého loajálního spolupracovníka od prvních dnů v politice. Možná bude muset dokonce odstoupit premiér Édouard Philippe.
Macron zatím mlčí, ale čím déle bude mlčet, tím větší bude politická cena, již bude nucen zaplatit. Motem protestů je vzdálenost politických elit od života běžného člověka. Byla by škoda, kdyby Macron, který postavil hráz populismu, skončil jako někdo, kdo populistické síly posílí.
Potíž nastává i z hlediska Macronových požadavků na reformu eurozóny, o nichž musí přesvědčit především Německo. Hlavním argumentem mělo být, že Francie úspěšně provedla reformy a nastartovala ekonomický růst.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institu pro politiku a společnost.