Pak následovalo dlouhé období (především v první dekádě tohoto století a kolem ní), kdy těžiště podnikatelských aktivit nejbohatšího Čecha bylo hlavně v zahraničí, a to především v Rusku a v Číně. Sama skupina byla potom registrována v Nizozemsku, využívala též hojně struktury kyperské. Dalo se tedy po určitou dobu tvrdit, že Kellner je sice nejbohatší Čech na světě, ale České republiky a české ekonomiky se to zase tolik netýká, respektive se jí to netýká úplně relevantním způsobem.
V poslední dekádě ale přesunul významnou část aktiv, investic a svého zájmu – dalo by se snad dokonce říci těžiště zájmu – zpět do České republiky. V České republice se tedy Kellner nakonec stal i důležitým zaměstnavatelem, investorem a producentem významné části HDP.
PPF ovládla největšího telefonního operátora 02, provozovatele telekomunikační infrastruktury CETIN. Hrála roli v bankovnictví (Air Bank, chystala se na ovládnutí Monety) a patřila jí firma Škoda Transportation, tedy především výrobce kolejových vozidel, a nově i nejsledovanější komerční televize Nova (součást CME). Home Credit byl na českém trhu stálicí.
Aktiva skupiny PPF jsou po celém světě obrovská a ruku v ruce s tím, jak se Petr Kellner svým způsobem „vracel domů“, lze považovat za důležité, že se takto globálně významné finančně-podnikatelské impérium řídilo z Prahy či České republiky, věcně, obsahově, personálně, „mozkově“, z hlediska investic i plánování. Svým způsobem jde tedy také o prestiž a váhu České republiky.
Za první republiky jsme hráče globálního či evropského významu měli: měli jsme oba Bati, měli jsme Emila Kolbena, měli jsme bankéře Preisse, uhlobarony Petscheky apod. O to všechno nás připravil nacismus a komunismus.
Kovbojská cesta k miliardám. Jak Kellner vybudoval své byznysové impérium |
Kdyby Kellner ještě dlouho žil, lze očekávat, že s přibývajícím věkem by jeho investiční strategie byla více zodpovědná, konzervativní a že by si i jako investor více uvědomoval, odkud přišel a která země mu umožnila v transformaci pohádkově zbohatnout. Když si Kellnera srovnáme s Warrenem Buffetem, tak tomu je dnes 91 let a pořád aktivně řídí svoje investiční impérium.
I Kellner tu mohl ještě být třeba klidně 30 let a jeho impérium se díky nabytým zkušenostem mohlo ještě dlouho úspěšně množit, velmi pravděpodobně i násobit. Toto celistvé impérium mohlo být řízeno ještě desítky let z Prahy či z České republiky.
V 90. letech jsem byl jedním z mála, kdo se jako investigativní novináři pokoušeli pátrat po tom, jakým způsobem PPF koncentrovala majetek.
Na počátku byla zázračná půjčka ze Sklo Union Teplice, kterou pomohl pro rodící se investiční skupinu PPF zařídit Štěpán Popovič, v té době nejen ředitel podniku, ale též vysoký funkcionář KSČ.
Zemřel nejbohatší Čech Petr Kellner. Zahynul v havarovaném vrtulníku na Aljašce, už je známa totožnost přeživšího |
O tom jsem ale nepsal. Psal jsem jako jediný o tom, jak investiční společnost PPF vyváděla v 90. letech hotovost z klíčových podniků, jako byly Telekomunikační montáže, Krkonošské papírny, Bohemia sekt apod. Volná hotovost z těchto firem byla použita k ovládnutí holdingu, tedy dříve investičních privatizačních fondů pod kuratelou PPF (lze najít v knihovně či v archivu týdeníku Respekt, volně přístupné na internetu to není). Skupina PPF byla jednou z nejvýznamnějších vlivových skupin, díky nimž se podařilo převést majetek investičních fondů (drobných investorů) pod neregulované a vlastně (v tehdejším českém prostředí) neregulovatelné holdingové společnosti.
Kontroverzní je i minulost skupiny PPF v bankovnictví. Některé banky, které skupina ovládla v 90. letech, zkrachovaly (např. Pragobanka). V normální zemi by tato skupina už bankovní licenci už znovu nedostala, v Česku to ale zjevně nebylo na překážku.
Klíčové ovládnutí České pojišťovny skrze přízeň ministra financí Ivana Kočárníka připomíná řada médií, to zde tedy vynechám.
Skupina PPF byla díky svým zájmům především v Rusku a Číně považována za významného hráče ve věci vlivu na českou zahraniční politiku, především na oba minulé prezidenty a jejich kancelář (IVK financoval hlavně Kellner). Současnému prezidentovi zase poskytl soukromé letadlo při návratu z Číny a ten naopak pomohl zajistit právě Kellnerovi účast na audienci u čínského prezidenta.
Zajímavé jsou vazby na Rusko, které bylo pro PPF klíčové v 90. letech i v první dekádě tohoto století. Pozadí investičních fondů Petra Velikého, investic skupiny do pojišťovnictví apod., pokud vím žádný český novinář neinvestigoval a moc o tom není známo. Jinak samozřejmě globální pád cen ropy po roce 2008, sankce, oslabení rublu apod., to vše poškodilo i profitabilitu ruských investic PPF. Na trhu se říká, že Petr Kellner přestal za lepší vztahy s Ruskem v české politice lobbovat už před pár lety.
O čínských aktivech PPF se zase proslýchá, že pro ně Kellner prý sháněl už nějakou dobu kupce, zatím neúspěšně. V případě Ruska a Číny ale platí, že soukromý majetek, který zde ovládáte, máte vlastně jen propůjčen od vládní garnitury. A platí to dvojnásob, když jde o licenci na finanční služby a splátkový prodej. Tato závislost a potenciální nejistota tedy představovala pro Českou republiku a její zahraniční politiku významný rizikový faktor.
Z hlediska geopolitického rizika je ale dobrou zprávou, že smlouvu o investicích do sítí 5G podepsala Kellnerova firma CETIN se švédskou firmou Ericsson, nikoli s čínskou firmou Huawei.
Jinak upřímnou soustrast pozůstalým, rodině i spolupracovníkům.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
