Pátek 19. dubna 2024, svátek má Rostislav
130 let

Lidovky.cz

MACHÁČEK: Konec americké stability

USA

  12:19
PRAHA - Editorial FT vyzývá EU, aby se jasně sjednotila ve věci ochrany hranic a společné migrační politiky, než ji ruský prezident Putin dalšími útoky na Aleppo úplně rozloží.

Ruský prezident Vladimir Putin. foto: Reuters

Článek reaguje na desetitisíce uprchlíků z Aleppa, kteří se hromadí na syrské hranici.

Mimochodem: ukazuje se, že pravdu měli ti (jako například kolega Petr Zídek), kdo už před půl rokem jasně napsali, že hlavním důvodem ruského angažmá v Sýrii je od začátku navýšit migrační proud do Evropy.

...

Panika se zmocnila bankovních akcií, především v Evropě. Potíž je podle analytiků v tom, že v rámci výprodeje si hráči na trhu myslí, že pokles cen akcií bank musí naznačovat něco hlubšího, nějakou zásadní informaci o světové ekonomice. Což sice nemusí být vůbec pravda, ale stejně to tlačí na další výprodej.

Italské a řecké banky sice v poklesu vedou, klesají ale také akcie bank německých, švýcarských, anglických, francouzských i španělských.

MACHÁČEK: Zůstane Británie v Unii?

Gideon Rachman rovněž v listě FT upozorňuje, že ať už dopadnou americké primární volby jakkoli, míra popularity, již získali Donald Trump a Bernie Sanders (který sám sebe označuje za socialistu, což je v USA něco nebývalého),svědčí o tom, jaký odpor proti americkému politickému establishmentu mezi voliči panuje. Ameriku to možná změní k nepoznání. Systém dvou stran, který byl dosud imunní vůči politickému extremismu, se možná změní. Kromě drobných každodenních dramat poskytoval tento systém Americe hlubší politickou stabilitu, která byla základem ekonomické a globální síly. To se možná nyní změní.

...

Mario Draghi nedávno zahájil další masivní program nákupu dluhopisů, tzv. kvantitativní uvolnění. Potíž je v tom, že jen co tak učinil, bude muset podle všeho oznámit další, ještě daleko masivnější program.

MACHÁČEK: Krize institucí, nebo hodnot? Místo diskuse o hodnotách raději dostavme dům

Potíž není ekonomický růst, který se do eurozóny vrátil. Potíž je deflace způsobená nízkými cenami energií a ropy a také oslabenou poptávkou v Číně.

Zde se nabízí otázka, zda je deflace způsobená poklesem cen energií a ropy něco, na co má centrální banka vůbec reagovat, především pak v eurozóně, která ropu, plyn a energie dováží.

Není náhodou možné tuto deflaci považovat za dobrou a užitečnou, za poptávkový impulz? A druhá otázka: co vlastně bude znamenat pokračující uvolňování měnové politiky a vyhlídky na další a další uvolňování pro perspektivu ukončení řízeného oslabování koruny ze strany ČNB? To je otázka do další debaty s ekonomy na serveru Česká pozice.

Debata Jana Macháčka

Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.