Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

MACHÁČEK: Kudy povede bojová linie o Evropský parlament

Názory

  13:31
Podle komentáře Wolfganga Münchaua byla schůzka mezi Viktorem Orbánem a Matteem Salvinim více než počátkem krásného přátelství. Antiimigrační partnerství maďarského premiéra a italského ministra vnitra je důležité, protože představuje zrod nové koalice. Jde o volby do Evropského parlamentu.

Viktor Orbán foto: Reuters

Více zde. Nějaký politický puč či obrat se v evropské politice nebude dělat snadno. Z hlediska volební aritmetiky nemůže žádná jedna frakce (a patrně ani dvě frakce) zformovat majoritu. Ale když se nacionalistům v příštích volbách do EP zadaří, mohou vytvořit neoficiální a skrytou koalici.

Orbánův Fidesz je součástí frakce Evropské lidové strany, EPP, Salvini je součástí frakce Evropa národů a svobody, jejíž členkou je mimochodem také francouzská extremistická politička Marine Le Penová. Pak je tu další pravicové uskupení, tedy britští konzervativci či polská strana Právo a spravedlnost (zde je mj. též česká ODS, kterou ovšem Münchau nezmiňuje). Tyto skupiny nemají mnoho společného – kromě toho, že chtějí renacionalizovat migrační politiku. Otázkou je, kolik členů Evropské lidové strany dokáží kooptovat do své koalice vedle maďarských poslanců. Mohou jich mít na své straně tolik, že vyhrají.

Itálie včetně Salviniho by ráda prosadila kvóty na přerozdělování migrantů, což je přesný opak toho, co chce Viktor Orbán. Co je spojuje, je jednotný cíl: demonstrovat, že EU selhává v řešení migrační krize.

Antiimigrační sentiment v EPP narůstá, ale pořád je podle Münchaua většina EPP proevropská. On sám má potíž používat výraz proevropský v případě Merkelové, která odmítá reformovat eurozónu, ale jinak proevropská, řekněme, je.

Část EPP se chce Orbána zbavit, ovšem bez velké naděje na úspěch. Nemohou si dovolit ho ztratit. EPP ve volbách do Evropského parlamentu příští rok ztratí mnoho křesel, ale kontingent Orbánových europoslanců zůstane stejně silný. Oslabí německá CDU, Berlusconiho Forza Italia má sotva deset procent podpory. Francouzská pravice je v rozkladu a narůstá v ní euroskepticismus. Španělští lidovci přišli o vládu a také oslabili. Nejvíce ale ve volbách do Evropského parlamentu oslabí levý střed, což bude reflektovat jeho oslabení v národních volbách: v Itálii, Nizozemsku, Německu i ve Francii.

Dále je budou utlačovat nově příchozí do evropské politiky: španělský Ciudadanos, který patrně bude v nové frakci s hnutím francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Ten ale zatím nemá žádné spojence ani v Německu, ani v Itálii, ani na severu Evropy.

Nacionalisté si připisují jednu výhodu: nemají žádnou společnou pozitivní agendu, takže na sebe nežárlí. Navíc – navzdory tomu, co se jeví na povrchu – jsou Merkelová a Macron de facto političtí oponenti, zvláště když Merkelová prakticky odmítla všechny Macronem navržené reformy eurozóny. Nebezpečí nacionalistů ve volbách do EP je větší, než by naznačovaly průzkumy. Salvini a Orbán jsou určovatelé agendy. Jediným druhým určovatelem agendy je francouzský prezident Macron. To jsou nyní opravdoví soupeři v evropské politice. Kdo vyhraje, není jasné.

Poznámka Monitoru JM: Škoda že Münchau nevysvětlil, co to podle něj je renacionalizace migrační politiky. Ona přece do velké míry nacionalizovaná dosud je. Kvóty byly odmítnuty a Schengen nechce kromě Le Penové rušit ani extrémní pravice. Vnější hranici EU chrání převážně členské státy, Frontex je sotva do počtu.

Debata Jana Macháčka

Autor je předsedou správní rady IPPS - Institu pro politiku a společnost.

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!