Německá kancléřka představila německé představy v rozhovoru pro Frankfurter Allgemeine am Sonntag (FAS). Symbolika je už v platformách. Zatímco Macron na téma Evropa promluvil na staroslavné univerzitní půdě a nedávno také při ocenění v Cáchách, kancléřka zvolila čtení na neděli.
Kvalitní analýzu projevu Merkelové přinesl deník FAZ, konkrétně Werner Mussler. Zajímavé je, o čem Merkelová raději vůbec nemluví. Zde si tedy můžeme odškrtnout, co na stole asi vůbec nebude. Klíčové je především společné pojištění bankovních vkladů, tedy dokončení bankovní unie. Donedávna se k tomu Německo stavělo tak, že nejprve je třeba vyřešit staré dluhy bank (anglicky „legacy issues“), to si má každý stát vyřešit sám, a do deseti let by se to mohlo celé spustit. Leckomu to připadalo jako „až naprší a uschne“, nyní to ale kancléřce vůbec nestojí za zmínku.
Merkelová se nezmiňuje ani o rozpočtu pro eurozónu, ani o ministrovi financí pro totéž. Místo toho navrhuje tři nové finanční zdroje, které by mohl poskytovat záchranný val ESM, který se možná bude transformovat v EMF (Evropský měnový fond). Tím prvním je pětiletá půjčka, kterou mohou od ESM/EMF čerpat země, které utrpí nějaký asymetrický šok nebo nějakou formu domácí ekonomické nebo finanční krize.
Dalším zdrojem má být fond pro inovace, rovněž poskytovaný záchranným valem ESM. Podle kancléřky se má jednat o pár desítek miliard eur, ale nezmínila, zda má jít o celkovou sumu fondu, nebo o roční rozpočet. Patrně jde o celkovou sumu, protože návrh německého státního rozpočtu s něčím takovým nepočítá. Třetí fond, rovněž spravovaný ESM/EMF, má členské země pobízet ke strukturálním reformám.
Merkelová si přeje, aby se ESM/EMF stal mezivládním kvaziministerstvem pro eurozónu se silnějšími kontrolními a expertními pravomocemi. Bude mu náležet supervize fiskální politiky všech členských států eurozóny.
Co k tomu doplnit? Pokud se tento scénář odehraje, lze čekat, že vznikne jakási válka o pravomoci mezi Evropskou komisí (Bruselem) a Lucemburkem (kde sídlí ESM/EMF). Bude též třeba zajistit, aby se tyto návrhy odhlasovaly, jak na úrovni EU, tak na úrovni eurozóny. Podmínky poskytování půjček budou velmi přísné, stejně jako kontroly, a těžko si představit, že s tím bude souhlasit nová italská vláda. Server Politico se domnívá, že Macron by si dnes možná přál, aby býval žádné reformy eurozóny nikdy nikde neprezentoval.
Jisté také je, že žádné úvahy o reformách eurozóny nebudou schváleny na nadcházejícím evropském summitu v červnu, jak se původně předpokládalo. Na serveru Eurointelligence.com přitom upozorňují, že druhá polovina roku bude ve znamení vyjednávání o brexitu a přípravy evropských voleb.
O něco povzbudivěji se francouzský tisk dívá na návrhy Merkelové v oblasti obrany, imigrace a evropských institucí, které zde v závorkách stručně okomentujeme. Merkelová navrhuje společné evropské intervenční síly (německý státní rozpočet ale počítá příští rok se snížením výdajů na obranu a teprve v dalších letech s postupným růstem). Merkelová přiznává, že migrační kvóty nefungují, a navrhuje flexibilně sdílenou odpovědnost a harmonizaci azylových práv (v jakém smyslu, nevíme). S Macronem souhlasí ohledně snížení počtu členů Evropské komise (Je třeba souhlasu všech členů EU se změnou základních smluv. Bude se někdo chtít vzdát svého komisaře? A proč?).
