Autor polemizuje s představou, která se bohužel na Západě ujala, že zvolením Joea Bidena končí éra malé vlády, jejíž kořeny sahají právě k Reaganovi a Thatcherové.
Od roku 1980 vládní útraty zůstaly stejné, nebo se dokonce mírně zvyšovaly – v USA, v Británii i v dalších vyspělých zemích. Z občasných schodků se staly schodky pravidelné, v časech dobrých i špatných. Veřejný dluh narostl, i v USA je to nyní 120 procent HDP.
Expandující role vlády nesouvisí pouze se schodky a dluhy. Americké sociální výdaje (včetně Medicaid, Medicare a sociálního pojištění) vzrostly z 10 procent v roce 1980 na 17 procent v roce 2020. Rozpočty amerických regulatorních agentur narůstají, stejně jako počet a objem předpisů. I když Donald Trump nárůst zastavil.
Záchrany firem a korporací se staly standardem. Dříve se zachraňovaly jednotlivé firmy, časem se začala zachraňovat celá odvětví, jako po roce 2008 banky a automobilky. Během pandemie je vlastně záchrana poskytnuta každému, kdo o to požádá.
Každá další krize znamená větší a větší stimuly. Po krizi internetových firem (bublina dot.com) poskytla americká vláda stimul ve výši 4 procent HDP. Po finanční krizi z roku 2008 to bylo 7 procent HDP a vloni 13 procent HDP.
Sečte-li se měnový a fiskální stimul, ten v USA činil jenom loni 28 procent HDP.
Myšlenky svobodného trhu nezmenšily státní loď, vyjma jednotlivých privatizací. To ostatní byly spíše řeči. Mnoho republikánů opakovalo Reaganovo tvrzení, že „stát je problém“, ale jejich recept spočíval ve snižování daní, nikoli ve snižování výdajů. Od roku 1980 každý americký republikánský prezident předkládal schodkové rozpočty a s výjimkou Billa Clintona též každý demokratický prezident.
Světový dluhopisový a akciový trh činil v roce 1980 12 bilionů dolarů, dnes je to 370 bilionů dolarů. Není to ale tolik příznak nárůstu významu trhů a zmenšování vlivu vlád formou deregulace, ale také výsledek podpor, dotací a expanzivní měnové politiky.
Ano, ideologie svobodného trhu transformovala Čínu, Indii a celou východní Evropu, kde je dnes stát mnohem menší než před 40 lety. Možná tím vzniklo zdání, že se tak děje všude.
Když se vede debata o tom, kam vede Ameriku Joe Biden, mělo by se tušit něco o tom, z čeho vychází.
Náš dodatek. Reagan a Thatcherová neomezili vliv státu ani fiskálně, ani regulačně. Zamezili ale exponenciálnímu růstu výdajů a předpisů. I to byl nakonec vcelku heroický výkon. Oba omezili moc odborů a podpořili akcionářský kapitalismus.
V případě Clintona pomohlo, že šest let čelil nepřátelskému kongresu, který mu ve věci útrat držel svázané ruce za zády. Za vlády Clintona a později George W. Bushe také došlo k největšímu rozmachu globalizace, globálních trhů a nadnárodních firem, vedle kterých skutečně síla a dosah mnohých vlád docela bledne.
