Konkrétní sankční seznam ale připravuje americké ministerstvo zahraničí. To dodalo seznam 18 firem, většinou ruských, a nikoli německých, a navíc se na všechny nové sankce ve věci plynovodu Nord Stream 2 vyhlašuje moratorium. Americká diplomacie pod vedením Antonyho Blinkena trvá na tom, že Nord Stream 2 je pro Evropu špatný projekt, a tvrdí, že sankce může spustit kdykoli. Zatím ale prý dává přednost tiché diplomacii.
Server Eurointelligence.com přeje Američanům mnoho štěstí a vyhlašuje triumf německé diplomacie, která se prý ukazuje být lepší, než je její reputace. Moratorium usnadní německým a ruským firmám urychlit dokončení plynovodu. Taktéž zablokovaná certifikace bude mít zelenou.
Kapitulace Bidenovy administrativy taky znamená konec nadstranického konsenzu v americkém Kongresu. Republikáni už se zlobí na Bidenovu administrativu, že jedná proti vůli Evropy a ohrožuje bezpečnost USA a jejich spojenců tím, že zvyšuje energetickou závislost na Rusku.
Němci to čtou tak, že Biden nechce zhoršovat americko-německé vztahy po letech odcizení během Trumpovy éry. V Americe ale asi moc nerozumějí tomu, že Německo žádnou materiální protislužbu nenabídne. V momentu, kdy plyn poteče, už nebude možné nikdy sankcionovat ruskou ropu a plyn. Německo rovněž nepomůže Americe s Čínou, protože je závislé na exportu do Číny. Čína je už největší německý exportní trh. Německo je též závislé na čínských telekomunikačních technologiích. Taktéž nelze čekat, že Německo s vyhlídkou na formování povolebních koalic nějak výrazně a razantně zvýší výdaje na obranu. Takže tenhle konflikt si zatím stojí tak, že Německo vede 3:0.
…
Editorial amerického deníku WSJ se zamýšlí nad nedávnými kolosálními výpadky elektřiny v Texasu v důsledku arktické bouře. Místo aby se zkoumala zranitelnost a odolnost americké a texaské přenosové soustavy, posiluje Bidenova administrativa v této souvislosti propagandu obnovitelných zdrojů:
Regulátoři už varovali delší dobu, že systém je zranitelný s tím, jak levný plyn a dotované obnovitelné zdroje nahrazují stabilní uhlí a jaderné zdroje. Severoamerická korporace pro energetickou spolehlivost varovala už v roce 2011, že se „americká přenosová soustava může ocitnout pod tlakem naprosto nevyzkoušené zátěže způsobené neotestovaným mixem zdrojů“. Přesto bylo od roku 2011 – v důsledku energetické politiky Obamovy administrativy – zrušeno 90 gigawatt uhelných zdrojů a přidáno 120 GW větrných a solárních zdrojů a 60 GW plynových zdrojů.
Obnovitelné zdroje ale nevyrábějí elektřinu pořád. A plynové elektrárny jsou zase závislé na včasných dodávkách plynu, což nelze zaručit v arktických mrazech a extrémním počasí.
Progresivisté také tvrdí, že by na tom byl Texas lépe kdyby byl víc propojen s energetickými soustavami sousedních amerických států a regionů. Jenže státy na sever od Texasu a na americkém středozápadě také zažily minulý týden velké výpadky kvůli nárůstu poptávky, výpadkům větrné energie a nedostatku plynu. Kalifornie se též spoléhá na dovoz plynu, který jistí možné výpadky solární energie.
Minulé léto měla Kalifornie výpadky energie a nemohla dostatečně chladit a bránit se vlně veder. Musela dovážet energii z vodních zdrojů na středozápadě a uhelných elektráren ve státě Utah.
Jak si stojí jednotlivé zdroje v Texasu v případě extrémního počasí a výpadku rozvodu elektřiny? Větrné elektrárny vyráběly na 12 procentech kapacity. Nukleární na 76 procentech, uhelné na 39 procentech a plynové na 38 procentech.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
