Tato zpráva je sice už pár týdnů stará, leč aktuální je pořád stejně.
Například v iráckém Kurdistánu, na území velikosti Švýcarska s populací 5,2 milionu obyvatel, žije v tuto chvíli 1,8 milionu uprchlíků. Tito lidé již nemají co ztratit a jejich ochota riskovat úměrně tomu narůstá. UNHCR má peníze na ubytování asi tří procent těchto uprchlíků, přitom je nesrovnatelně levnější živit uprchlíky zde než v Evropě. V Kurdistánu stojí péče o uprchlíka 1500 dolarů na rok, v Evropě je to desetkrát tolik.
A jak to souvisí s cenami ropy? S nízkou cenou klesají příjmy z ropy a narůstají spory Kurdů s centrální vládou v Bagdádu o to, jak si příjmy dělit.
...
A jak to bude s těmi cenami ropy? Nick Butler nabízí na svém blogu pro Financial Times zajímavý pohled. Podle autora existují dva pohledy na to, co se děje s cenami ropy. Rok 2016 ukáže, který pohled byl správný.
První pohled říká, že vývoj cen ropy je cyklický. Co spadlo dolů, musí zase vyrůst. A čím hlouběji to spadne, tím vyšší hora potom naroste.
MACHÁČEK: 2016 – rok otázek a možného zlomu |
Alternativní analýza říká, že jsme v posledních letech svědky strukturální změny, která v příštích dekádách přinese nižší reálné změny cen energií. Pravděpodobný nárůst nabídky je vyšší než pravděpodobný nárůst poptávky.
Ve skutečnosti se obě věci snoubí. Čínská ekonomika začne pravděpodobně zase rychleji růst. Jsou tu i politické vlivy, Saúdská Arábie může například snížit objem těžby. Většina ropy se stále těží v oblastech, které jsou velmi nestabilní.
Strukturální faktory jsou ale daleko důležitější, podceňuje se pokles nákladů na těžební a průzkumné techniky. Produkce břidličné ropy v USA také pořád stoupá, navzdory nízkým cenám.
Autor se pokouší o predikci. Cena ropy letos mírně, spíše minimálně vystoupá, a když to nebude růst dramatický a radikální, ale pouze mírný, bude to důkaz nezadržitelného strukturálního pohybu.
Poznámka autora Monitoru JM: Zní to sice logicky, ale kdy se trh s ropou choval předvídatelně a logicky?
...
MACHÁČEK: Americké katastrofy nejlepších a nejchytřejších |
U energií ještě zůstaneme. Dodavatelé elektrické energie si podle Katriny Hamlinové dlouho užívali přirozeného monopolu. S levnými bateriemi a rozvojem solárních panelů bude přibývat zákazníků, kteří se odpojí od staromódních rozvodných sítí. Ceny solárních panelů se už zřítily, ceny baterií je začínají následovat. Firma Tesla tvrdí, že s novou továrnou sníží ceny baterií o třetinu. Vidina toho, že si budou moci elektřinu sami generovat, uskladňovat a hospodařit s ní, povede řadu lidí k rozhodnutí opustit rozvodnou síť.
Zajímavé je, že řada rozvojových zemí už vůbec nebude muset do rozvoje rozvodných sítí investovat. Například v Indii není třetina obyvatel na rozvodné sítě připojena vůbec a vláda už jim to ani nebude nabízet. Místo toho bude dotovat nákup baterií a instalaci solárních panelů.
Velké energetické společnosti na tento vývoj reagovaly původně popíráním jeho významu nebo agresivním obranářstvím. Pokusy vymoci si u vlády daňové nástroje proti rozvoji „samozásobitelství“ mohou ale vyvolat u lidí spíše opačnou reakci.
