Během pondělí se ale na akciových trzích rozšířila hrůza historických rozměrů. Akcie se v New Yorku propadly dokonce o tolik, že bylo třeba zastavit obchodování. Evropské akcie se propadly nejvíc od roku 2008, na úvěrovém trhu se rozšířily obavy naposledy pociťované před pádem Lehman Brothers a ropa se propadla nejvíce od války v Zálivu v roce 1991.
Finanční trhy se ale stabilizovaly jen proto, že žádají a očekávají jasnou odpověď vlád a centrálních bank. Trhy počítají s tím, že americká centrální banka (Fed) sníží úrokové sazby na nulu a začne nakupovat aktiva včetně dluhopisů a možná i akcií firem. Ve čtvrtek má oznámit své rozhodnutí ECB, na začátku příštího týdne mají navrhnout nějaký společný postup evropští ministři financí. Pokud tato odpověď nebude dostatečná, začnou trhy zase padat.
Toho se týká i otázka na tento týden pro Debatu JM s českými ekonomy na serveru Česká pozice a v tištěných Lidových novinách. Musíme se vrátit k naší otázce z minulého týdne, protože situace se posunula: Globální ekonomický dopad krize koronaviru bude masivní. Očekáváte krizi typu písmena V, nebo písmene U? Dokonce se mluví o písmenu I nebo L. Čekáte oživení ve druhé polovině roku? Je třeba globální a evropské koordinace? V čem má podle vás spočívat? Je asi také čas na koordinovanou a rychlou odpověď rozpočtů i centrálních bank. V ČR ale velmi roste inflace. Fiskální odpověď má být chirurgicky přísně cílená. Jak? Jaký je váš názor na tyto otázky?
Americký ministr financí Steven Mnuchin sice včera řekl ruskému velvyslanci ve Washingtonu, že si přeje „pořádek na energetických trzích“, ale asi to nebude moc platné. Největší světoví producenti jako Rusko i Saúdská Arábie se zjevně rozhodli, že se skrze cenovou válku pokusí způsobit jeden druhému maximální ekonomickou bolest a potíže. A zdá se, že obě země se zakopávají k dlouhodobé válce.
Co se globálních energetických firem týče, do velkých potíží se mohou dostat především ty s vysokou mírou zadlužení. Američtí producenti ropy z břidlic a písků se dostanou do velkých problémů a je pravděpodobné, že je americká federální vláda bude muset zestátnit. Je to sice netržní a nesystémové, ale energetickou soběstačnost si USA zvolily jako nejvyšší prioritu spojenou s národní bezpečností. V Evropě může čelit potížím v souvislosti s cenami ropy dokonce i bohaté Norsko.
Zajímavé je, že Británie se zatím nevydala cestou zákazu veřejných shromáždění a podobných restrikcí. Premiér Johnson tvrdí, že to, co se děje v některých zemích, se nemusí „zrcadlit“ v jiných zemích. Správné kroky je podle něj třeba přijmout až „ve správnou chvíli“. Johnson tvrdí, že se řídí doporučením vědců. Uvidíme, jak mu to – a hlavně celé Británii – nakonec vyjde
V jiné oblasti je už ale Británie napřed. Tamější centrální banka (Bank of England) i ministerstvo financí (Treasury) už oznámily, že s ekonomickými dopady nového koronaviru budou postupovat ruku v ruce.
Žádná jiná evropská země se zatím – tedy dodneška – k této koordinaci neodhodlala. Přitom je to přesně to, po čem mnoho ekonomů volá. Například slavný Mohamed A. El-Erian, hlavní ekonomický poradce Allianz SE tvrdí, že vládní agentury a centrální banky musí dělat „vše, co je vůbec možné“, a to dokonce ve vzájemné koordinaci.
Zároveň tentýž analytik v úterních Financial Times upozorňuje, že srovnání s finanční krizí roku 2008 není namístě, protože není tentokrát zasaženo finanční srdce systému. Na druhou stranu jsou tu podle něj méně povzbudivá srovnání s touto dobou. Vlády v poslední době spoléhaly na centrální banky až příliš.
Vlády mají mířit na zdravotní systém, poskytovat víc testování, léčení Američanů, kteří nejsou pojištěni zdarma, apod.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
