Podle serveru všichni tři kandidáti nějakým způsobem celkem férově reprezentují nějakou část zájmů německé populace.
Před závorku je třeba vytknout roli Markuse Södera, předsedy bavorské sestry CSU a bavorského předsedy vlády. Delegáti CDU se sice k němu nemohou vyjadřovat, ale v Německu je považován za nejpopulárnějšího nástupce Merkelové. Podle průzkumů vede Friedrich Merz s 33,4 procenta podpory, následovaný Norbertem Röttgenem s 27,4 procenta. Zaostává Armin Laschet s 12,7 procenta. Procento nerozhodnutých zůstává vysoké, tedy 26,5 procenta, a aby zůstal Laschet ve hře, musel by jich získat drtivou většinu. Kdo si přeje Södera za kancléře, může takticky podpořit Röttgena či Lascheta.
Co se Lascheta týče, symptomatické pro veřejnou debatu v Německu je, že je považován za muže minulosti, protože je prý podporovatelem uhlí. Jako předseda vlády Severního Porýní – Vestfálska nesouhlasí s odchodem Německa od uhlí, a dokonce prý letos objednal novou uhelnou elektrárnu.
Merz je prý zase představitelem nejtužšího německého ordoliberalismu. Za jeho vedení nelze čekat žádnou reformu německé ústavní dluhové brzdy ani reformu eurozóny nebo uvolnění fiskálního kompaktu pro eurozónu.
Nejsilnější charakteristikou Röttgena je jeho zájem o Evropu i transatlantickou vazbu. Jako předseda zahraničněpolitického výboru Bundestagu se často ocitá mimo německý mainstream. Zdůrazňuje atlantickou vazbu i spolupráci s USA, ale i úzkou spolupráci a strategické partnerství s Británií, což je v Německu docela výjimka, protože Boris Johnson je v Německu spíše považován za takového malého Trumpa.
CDU/CSU v průzkumech jasně vede, podpora se stabilně pohybuje okolo 36 procent. Zelení mají 19 procent a SPD 16 procent. Podle Eurointelligence.com ale narůstá nespokojenost veřejnosti s tím, jak vláda (ne)zvládá druhou vlnu pandemie, to je však podobné všude na světě.
…
V Česku se to moc neřeší, ale stejný server se zabývá i pomalejším postupem evropských úřadů ve věci povolení vakcín Pfizer/BioNTech. Amerika i Británie už očkování umožňují.
Samozřejmě se to používá politicky. Matt Hancock, britský ministr zdravotnictví, prohlásil, že Británie mohla rychle schvalovat kvůli brexitu. Britský regulační úřad to ale odmítl a prohlásil, že se řídil evropským právem, které v Británii platí do 1. ledna.
Jenže Hancock má pravdu, že EU reaguje pomaleji. Německý ministr zdravotnictví Jens Spahn včera tweetoval, že EU vyvinula vakcínu společně a že Evropská zdravotní agentura (EMA) má všechna data k dispozici, a ať tedy schvaluje co nejdřív. Spahn též zdůraznil, že německá spolková vláda i jednotlivé země jsou připraveny k distribuci už dnes.
V Evropě jsou prý ve věci očkování podle průzkumů nejváhavější Francouzi. Tím se prý vysvětluje, proč chce jít EMA cestou podmíněného povolení spíše než cestou mimořádného povolení pro rok 2021, což je cesta, jíž se vydala Británie. Podmíněné povolení vyžaduje posudek dvou nezávislých lékařských týmů a konsenzus regulátorů ve všech 27 členských státech. Podmíněné povolení také znamená, že za případné ublížení na zdraví budou zodpovědné firmy, nikoli vláda. Britská vláda se tedy rozhodla víc riskovat.
EMA chce asi také získat větší důvěru populace. Podle tohoto názoru budou lidé vakcíně více věřit, když si budou myslet, že její schválení nebylo uspěchané a neproběhlo pod tlakem.
