U pandemií se zdá, že končí, ale pak zase začnou propukat nová ohniska nových variant apod. Rychlý nárůst zažívá nyní Tchaj-wan a lokální ohniska znervózňují i britskou vládu. Pandemie nemají tolik hrdinů jako války, ale pro Fergusona je jedním z hrdinů Audrey Tang – od roku 2016 tchajwanký ministr bez portfeje, který jako první prosadil využít v boji s covidem-19 informační technologie.
Těžko ale vysvětlit, že bohatství, velikost a kultura mohou vysvětlit takový propastný rozdíl, co se vývoje pandemie týče. Tchaj-wan měl méně než 4000 případů a 15 mrtvých. Británie 4,4 milionu případů a 128 000 mrtvých. Pandemii považujeme spíše za přírodní neštěstí (i když virus unikl z laboratoře). Takový propastný rozdíl může ale vysvětlit jen lidské jednání.
Další propastný rozdíl je v ekonomice. Vloni zažila Británie jeden z největších propadů HDP v historii (-10 procent) a dluh vzrostl ze 75 % HDP na 97 %. Tchajwanské hospodářství vloni vzrostlo o 3,1 % a dluh zůstal na 30 % HDP.
Největší otázkou „morové rány 2020–21“ je, proč západní země dopadly o tolik hůř než některé východoasijské země. Je mnoho zjednodušujících odpovědí: jedna je, že to zpatlali populističtí prezidenti a premiéři. Druhá je, že orientální kolektivismus je v otázce boje s patogenem superiorní.
MACHÁČEK: Únik z čínské laboratoře je zase na stole |
Ano, Boris Johnson jistě udělal mnohé chyby, stejně jako Trump nebo Bolsonaro. Ale mnoho západních zemí s centristickými vládami dopadlo mnohem hůř než Británie především v nadbytečných úmrtích. Itálie je jedna z mnoha. Bolívie, Ekvádor a Peru mají větší nadbytečnou úmrtnost než Brazílie a na nikoho z tamějších lídrů nesedí popis populisty.
Představa, že by se Británii v boji s pandemií lépe dařilo, kdyby byl předsedou vlády bývalý vůdce labouristů Jeremy Corbyn nebo bývalá premiérka Theresa Mayová, je asi úplně nesmyslná.
Mnoho demokratů v USA by rádo věřilo, že kdyby se Joe Biden nějakým zázrakem stal prezidentem o rok dřív nebo kdyby Hillary Clintonová vyhrála v roce v 2016, dopadla by pandemie v USA lépe. Chyby se staly, ale mnoho chyb dělá také úřednictvo a odborné autority. Stačí si vzpomenout, jak experti měnili názor na nošení roušek. Vláda a technologické firmy by nedodaly včas infrastrukturu pro digitální trasování. Federální a státní vlády a městské autority by se dohadovaly po karanténách apod. A ve státech New York a Kalifornie by se spektakulárně nezdařilo izolovat zranitelné, hlavně v domovech důchodců a sociálních služeb.
MACHÁČEK: Posílit Asii, oslabit Čínu |
Co se západního individualismu týče, to je další klišé, když se člověk podívá blíž na chování lidí. Byla to Británie, ne Tchaj-wan, kde byla celá populace de facto v domácím vězení. Londýn připomínal atmosféru během blitzkriegu za 2. světové války. Oproti tomu v Tchaj-peji zažili nejlehčí restrikce osobních svobod ze všech nejvyspělejších zemí.
Důležité jsou slovy epidemiologa Larryho Brillianta ve vztahu ke každému novému patogenu „rychlá detekce a rychlé jednání“. I tak ale platí – jak ilustruje současná nervozita na Tchaj-wanu –, že se leckdo může stát obětí vlastního úspěchu.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
