MACHÁČEK: Pandemie, vlády, věda a jistota

  12:30
Podle bývalého guvernéra britské centrální banky – tedy Bank of England – Mervyna Kinga lze považovat za největší chybu vlád ohledně pandemie vytváření falešných pocitů jistoty a jasného směru. S tím souvisí eroze důvěry. King to píše v komentáři pro agenturu Bloomberg.
ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto:  Michal Sváček, MAFRA

Žádný rozumný člověk nemůže politikům závidět rozhodování o tom, jak se stavět pandemii covidu-19. Chyby a špatné kroky jsou nevyhnutelné. Jedna chyba ale nutná nebyla – předstírání, že vím víc, než opravdu vím, nebo že něčemu rozumím víc, než tomu rozumím.

Pod tlakem médií se vlády snaží vytvářet neochvějnou jistotu. Když si pak okolnosti vynutí změnu kurzu, vysvětluje se to s další neochvějnou jistotou. Po několika takových obratech důvěra opadá. A důvěra je – a hlavně ještě bude – důležitá, když půjde o to, lidi přesvědčit, aby se nechali očkovat.

Mnoho vlád odvozuje svou důvěru z toho, že se odvolávají na experty, nebo z toho, že důvěřují vědě. Ruku v ruce s tím se bohužel mnoho vědců nechá kooptovat a vtáhnout do hry. Týden před volbami pravil zvolený americký prezident Joe Biden: „Já věřím vědě, a Trump ne. Takhle je to, lidi, jednoduché.“

Jenže ono to jednoduché není. Vědecký názor na nový koronavirus a vše, co nemoc způsobuje, se proměňuje a je neustálený. Otázka, jak nejlépe omezit šíření infekce, by nebyla exkluzivně vědecká, i kdyby vědci všemu kolem viru rozuměli. Jde nevyhnutelně o politická rozhodnutí. A předstírat, že to tak není, nikam nevede a nefunguje to.

Žádná země na světě nekontroluje pandemii snadno a úspěšně. I tam, kde se dařilo nejlépe – tedy na Tchaj-wanu a v Jižní Koreji –, zažili opětovný vzestup. Druhá vlna v Evropě probíhá navzdory tvrdým restrikcím pohybu. Finsko, Dánsko a Řecko byly na jaře velmi úspěšné země. Nyní zažívají velký nárůst případů a úmrtnosti. Francie, Německo, Itálie, Španělsko a Británie – všichni s virem zápasí a USA zaznamenávají další smutné rekordy.

MACHÁČEK: O co půjde v boji o vedení CDU a evropské schvalování vakcíny

Rozdílům mezi zeměmi nikdo plně nerozumí. Bohaté země v Evropě jsou na tom hůře než mnohé velmi chudé země v Africe. Singapur má mnohem více případů než Jižní Korea, ale méně úmrtí. Proč? Nevíme. Samotná identifikace „případu“ covid-19 je kluzká. Znamená to, že je někdo pozitivní, podle určitého druhu testu, nastaveného na nějakou hranici. Politika v těchto podmínkách nemůže být jiná než pokus a omyl. Když politici rozhodují o tom, jak omezit ekonomické a politické svobody, musí se pokoušet najít rovnováhu mezi mnoha faktory. Poslouchat vědce a také jim klást dotěrné otázky je součástí této role. Předstírat, že nám věda říká, co máme dělat, je špatně.

Například Anglie má několik stupňů restrikce (něco jako PES u nás, pozn. autora). Londýn se 16. prosince posouvá z úrovně 2 do úrovně 3. Znamená to, že Londýňané se nemohou socializovat kdekoli uvnitř, tedy ani na veřejném místě, ani doma a v otevřeném prostoru nebo na zahradě jich nesmí být víc než šest. Proč šest? Řekla snad věda, že sedm je moc? Interpretace striktní karantény je v každé zemi jiná. Někdo třeba zakazuje cvičit venku, jiný ne. Covid-19 je přitom stejná nemoc všude.

Nejefektivnější opatření na poražení či potlačení viru jsou přitom z doby hluboce předvědecké. Dodržování sociální, respektive fyzické vzdálenosti, karanténa a uzavření hranic. To se pochopitelně dělá lépe na Tchaj-wanu či Novém Zélandu než v Evropě. Pokud věda něčemu přispěla, nejsou to varianty lockdownových opatření, ale rychlý vývoj vakcíny, díky níž se dostaneme příští rok k normálu.

MACHÁČEK: Efekt stádní imunity je nejistý. A k vakcíně

Bude trvat několik let, než se vyhodnotí, jak správně omezit šíření nemoci. Vlády budou nepochybně dělat chyby, protože taková je povaha rozhodování v době radikální nejistoty.

Dva závěry jsou ale jasné už nyní. Pandemie se mohou opakovat a příště musíme být lépe připraveni. Když někde propukne nebezpečná infekce, musejí se okamžitě zavřít hranice. A země, která se takto odřízne od světa, musí dostat okamžitě masivní finanční a jinou pomoc. Měla by za tímto účelem vzniknout mezinárodní smlouva. To umožní ostatním nezavírat své vlastní hranice a ekonomiky.

Mezitím je lépe nepředstírat, že víme něco, co nevíme. Říci, „já prostě nevím“, vyžaduje poměrně velké intelektuální sebevědomí. Taková upřímnost je ale jistě ve veřejném zájmu.

Debata Jana Macháčka

Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.

Vstoupit do diskuse (1 příspěvek)

Prémiová kojenecká výživa Kendamil: když důvěra začíná u složení
Prémiová kojenecká výživa Kendamil: když důvěra začíná u složení

Důvěra se u kojenecké výživy rodí z drobných rozhodnutí – a často začíná u složení. A právě proto Kendamil staví své receptury na plnotučném...

Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.