Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Názory

MACHÁČEK: Problém firmy Boeing

Letadlo společnosti Boeing, typ 777X-9. foto: Reuters

Joe Nocera publikoval na serveru Bloombergu zajímavý komentář, který se věnuje aktuálnímu problému firmy Boeing. Zajímavé a sympaticky neobvyklé je, že autor sebekriticky konstatuje, že pokud by nějaký sloupek v roce 2019 měl vzít zpět, je to ten z května, kdy po dvou pádech Boeingu 737 MAX porovnával problémy Boeingu s předchozími potížemi firmy.
  13:22

Například s tím, když v roce 2013 měl Boeing 787 (který se i tak o čtyři roky později dostal na trh) potíže s lithiovými bateriemi. Tehdy regulátor dokonce dočasně vzlety těchto letadel omezil.

Letadla jsou komplexní záležitost a je normální, že potřebují doladit detaily, samozřejmě ne tak, aby to ohrozilo životy. V květnovém sloupku autor napsal, že Boeing vždy problémy překonal a vyšel z nich silnější než předtím.

Dnes autor přiznává, že se mýlí. Boeing se stal jinou firmou, než byla v minulých dvou dekádách. Šéf společnosti Dennis Muilenburg vypovídal před Kongresem, že bezpečnost byla pro firmu na prvním místě, ale uniklé e-maily dokazují opak. Bezpečnost nebyla prioritou, okamžitá maximalizace zisku bohužel ano.

Firma ohýbala všechno možné, aby dostala letadlo rychle na trh. Manuál obsahoval pouze jednu větu, která se týkala klíčového problému, jenž vedl k pádu letadel 737 MAX. Firma, která byla řízena inženýry pro inženýry, se stala firmou řízenou korporátními byrokraty a hlavním cílem bylo potěšit Wall Street.

MACHÁČEK: Strategická výhoda cara Putina a Západ

Rok 2001 se stal počátkem úpadku firemní kultury. Třicet tisíc strojařů zůstalo v Seattlu, ale 500 korporátních úředníků se přesunulo do Chicaga, které je přes 3000 kilometrů daleko.

Pokud je sídlo firmy blízko výrobě a konstrukci – jako to bylo v Seattlu –, je korporátní centrum vtaženo do každodenního provozu a problémů. Pokud je firemní vedení jinde, rozejde se s firemní kulturou.

Harry Stonecipher, který přišel jako šéf do Boeingu v roce 2003, strávil většinu své kariéry v General Electric, kde bylo tradicí, že hlavním a jediným cílem je zvyšování hodnoty pro akcionáře. V Boeingu potvrdil Stonecipher reputaci jako nekompromisní ořezávač nákladů a sám se chlubil tím, že změnil firemní kulturu tak, že místo strojírenské firmy je konečně řízena jako byznys. Wall Street se to líbilo, během pár let se hodnota firmy zčtyřnásobila. Další nový šéf, James McNerney, byl také původně z General Electric a o výrobě letadel nevěděl vůbec nic. Začal se sérií nákupů vlastních akcií firmy, čímž zvedal cenu akcií i pro ostatní akcionáře. Šéfové firmy inkasovali velké akciové bonusy a opční programy. Akcie poklesly na 30 dolarů za kus během finanční krize, ale také díky zpětným nákupům akcií firmy se zotavily na 150 dolarech za kus.

MACHÁČEK: K budoucímu uspořádání EU–Británie

Firma se pustila do boje s vlastními odboráři, zrušila jim penzijní programy a část výroby přesunula do Jižní Karolíny, kde odbory nejsou. Podle McNerneyho je výroba letadel kapitálově intenzivní, ale pracovní náklady nejsou tak důležité jako v jiném průmyslu. Jiní experti si ale myslí, že právě výroba letadel potřebuje vysoce zkušenou a dobře motivovanou pracovní sílu.

Další ředitel, Muilenburg, utratil za odkup vlastních akcií Boeingu 43 miliard dolarů. Jak si to firma mohla dovolit? Právě proto, že ušetřila tolik peněz na 737 MAX. Místo toho, aby vybudovala úplně nové letadlo, napasovala nové motory na prodloužený rám.

Je něco jiného, když konstruktér může vyjadřovat své obavy a nejistoty šéfům v sídle firmy, než když posílá e-mail bůhvíkam, a to někomu, kdo mu za to ještě očeše důchod. Z mailové komunikace konstruktérů, kterou mají k dispozici Kongres a média, vyplývá, že své obavy z nedostatků 737 MAX si říkali konstruktéři mezi sebou, navzájem si sdělovali frustraci z toho, že vývoj je zbrklý a neopatrný, místo aby ji komunikovali směrem nahoru. Z mailů vyplývá, jak vedení firmy tlačilo na dodržení termínů na úkor bezpečnosti a kvality.

Debata Jana Macháčka

Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...