MACHÁČEK: Slovinsko chce pomoci s hranicemi. V čem je rozdíl oproti Maďarsku? |
Slovinsko a Rakousko dávají přednost teflonovému newspeaku. Všimněme si onoho výrazu „technický plot“. Ten plot pochopitelně nebude nijak techničtější než plot maďarský. Maďarsko má z pohledu reputace smůlu a jednu slabinu.
Smůlou je, že se stalo schengenskou „frontovou linií“ dávno před koncem srpna, kdy nebylo ještě vůbec jasné, že Německo vyhlásí, že místo pravidel platí flexibilita. Slabinou, či spíše zásadní chybou byla maďarská vládní rétorika, která spojila stavbu plotu s řečmi o ochraně Evropy před multikulturalismem, o ochraně křesťanských hodnot apod., s čímž byl pak spojován právě ten plot. Více informací je možné nalézt zde.
Takže výraz „technický plot“ má asi naznačit, že maďarský plot byl podle někoho pokusem o plot netechnicky hodnotový, či snad dokonce plot fašistický? Češi a Slováci stavět plot nemusí, protože ho za Čechy a Slováky postavili/postaví právě Maďaři, Slovinci a Rakušané. Kdyby Češi přece jen začali stavět plot, což úplně vyloučit nelze, když nedávno policie a armáda cvičily na rakouské hranici, nebude to v duchu dobrých tradic pohraniční stráže a lidových milicí plot ani technický, ani hodnotový, ale plot blbosti, absurdity, cynismu a stesku po komunismu.
Další rozdíl mezi rakouským a maďarským plotem má být v tom, že rakouský plot bude bez ostnatého drátu a bez žiletek. I malému dítěti je ale jasné, že obyčejný plot bude potom vyžadovat větší fyzickou přítomnost ochránců a policie, aby plnil jinou než estetickou funkci. Rakouský plot má prý za cíl „usměrňovat uprchlíky na hraniční přechody“ – to má ale maďarský plot za cíl také.
Kritici Maďarska dlouho tvrdili, že v Maďarsku nechce nikdo zůstat, protože se k uprchlíkům chová ošklivě. O Slovincích to nikdo netvrdí, ale slovinská kamarádka, která se před pár dny zúčastnila humanitární pomoci na chorvatské hranici, mi v pondělí hlásila, že ve Slovinsku požádali do pondělka o azyl dva uprchlíci.
Různí analytici ve zpravodajství Financial Times a Bloombergu. upozorňují, že stavba rakouského plotu znamená „zatím největší ohrožení existence schengenského prostoru“, který bývá v textech označován za „borderless Europe“, tedy Evropu bez hranic. Jenže nic jako Evropa bez hranic neexistuje a neexistovalo a schengenský prostor znamená, že lze cestovat přes hraniční přechody bez hraničních a celních kontrol, nikoli že si může každý chodit, kudy chce a kam chce. Takže zatím ještě nic zásadně ohroženo není.
...
Co je ale jasné už dnes, je, že Německo pomalu, ale jistě střízliví ze svého okouzlení fenoménem vítací kultury. Ministr financí Wolfgang Schäuble říká, že pomoc lidem prchajícím z války a uvízlým v Maďarsku byla „jednorázovou akcí“, skrze kterou Německo „zachránilo evropskou čest“. „Nekontrolovaný příliv“ uprchlíků ale musí být podle Schäubleho zastaven. Takže se potvrdilo, že kapacity jsou omezené a že těm, kdo prchají před válkou, lze pomoci, ale na všechny se nedostane. Zároveň Schäuble jasně varoval, že Německo bude vracet všechny uprchlíky třeba z Afghánistánu, protože spojenci a NATO jsou v Afghánistánu stále přítomni. Jenže z čistě právního pohledu toto prohlášení stojí dost na vodě, jelikož Afghánistán určitě „bezpečnou zemí“ není, stále se v něm bojuje, část teritoria ovládá Taliban apod. Takže není jasné, jestli má Schäuble podle ženevské konvence pravdu.
Bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann pak dokonce osočil kancléřku Merkelovou, že její vyhlášení flexibility znamenalo nejen porušení evropských pravidel, ale také německých zákonů a ústavnosti. Zároveň Herrmann nařkl Rakousko, že vozí uprchlíky autobusy rovnou na nechráněné úseky německé hranice, což je prý nepřijatelné jednání. Bude další plot na hranici Bavorska a Rakouska?
Bavorský ministr nevylučuje stavbu plotu. Příliv běženců musíme přibrzdit, říká |
Srbsko navíc dalo ve středu jednoznačně najevo, že žádná permanentní centra pro uprchlíky v rámci širších dohod s EU stavět nebude, pouze „dočasná přijímací centra“. Srbský ministr práce Aleksandar Vulin řekl, že ze Srbska se nestane koncentrační tábor a že všichni stejně chtějí do Německa, a ne na Balkán. S podzimem se ochlazuje, ale politické horko v Evropě by se už teď dalo krájet.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
