Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Názory

MACHÁČEK: Schwarzenberg, zločinec Trump a vyhlašování války

Politik Karel Schwarzenberg (TOP 09). foto:  Dan Materna, MAFRA

Bývalého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga rozzlobilo zabití íránského generála Solejmáního.
  12:20

Doslova pravil: „Já jsem ještě vyrostl v době, kdy se válka vyhlašovala. Teď se ale začíná střílet, bombardovat a odpalovat rakety, aniž by nějaký takový formální krok proběhl. Mě tento vývoj děsí. Překračujeme všechny meze mezinárodního práva. Někteří politici jsou očividně toho názoru, že stojí nad zákonem a nad právem a že mají tak jako legendární James Bond uděleno právo zabíjet kdekoliv na světě… Po celý život jsem byl příznivcem Američanů, je to veliká demokratická země, která nám může být v mnoha věcech vzorem. Ale tyto činy prezidenta Trumpa podle mého názoru jsou, říkám otevřeně, zločinné. Nikdo nesmí překračovat mezinárodní právo – ani prezident Spojených států.“

Schwarzenbergův výrok vzbudil ohlas a diskuse. Někoho to nadchlo. Například Martin Fendrych na serveru Aktuálně.cz prohlásil v této souvislosti knížete za opravdového konzervativce a dojal se až tak, že vyjmenoval všechny Schwarzenbergovy šlechtické tituly. Též ocenil, že se kníže nevyvazuje ze Západu, říká, „překračujeme meze mezinárodního práva“, mluví v množném čísle.

MACHÁČEK: Solejmání, Putin a íránská konvenční odveta

S tím posledním lze asi souhlasit, jinak nikoli. Zabití Solejmáního je samozřejmě diskutabilní (jako koneckonců všechno), ale bývalý ministr zahraničí si může dovolit takto mluvit jen proto, že už není členem vlády, vysokým představitelem tohoto státu nebo ústavním činitelem. S tím samozřejmě může souviset i to, že nemá tak dobré informace. USA jsou náš spojenec v rámci NATO, a dokonce fakticky jediným garantem obranyschopnosti našeho regionu – a představitel státu amerického prezidenta za zločince prohlašovat prostě nemůže. Kdyby byl Schwarzenberg ještě ústavním činitelem, mluvil by úplně jinak a měl by asi i lepší informace.

Karel Schwarzenberg při 30. výročí Sametové revoluce.
Prezident Miloš Zeman a bývalý ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg...

Druhá poznámka se týká toho starého hezkého světa, kdy se válka ještě vyhlašovala. Ano, na počátku první světové války se vyhlašovaly mobilizace a pak se posílaly dopisy a depeše o vyhlášení války. Znepřáteleným evropským impériím vládli různí aristokratičtí bratranci a sestřenice, kteří si psali hezké dlouhé dopisy. V zákopech pak zahynulo dvacet milionů lidí, mnozí z nich se udusili a v křečích otrávili tak hezkými věcmi, jako byl nervový plyn. Dalších dvacet milionů bylo zmrzačeno a těžce zraněno. Všem těm a jejich rodinám bylo to noblesní vyhlašování války platné asi jako mrtvému zimník.

Produktem první světové války se pak stala bolševická revoluce v Rusku s dalšími desítkami milionů mrtvých. A bez Versailleského míru by se asi nezrodil německý nacismus. Druhá světová válka už byla kombinací zákeřného přepadávání států a starosvětského vyhlašování války. Co se pak dělo – včetně holokaustu –, všichni víme.

MACHÁČEK: Amerika věří, že je Írán v koutě

Cílené zabíjení teroristů („targeted killing“) bezpilotními i jinými prostředky je realitou už nejméně dvě dekády. Dělo se to za prezidenta George W. Bushe, ve velkém to rozjel prezident Barack Obama. Minulé prezidenty Schwarzenberg za zločince neprohlásil, rozdíl je asi hlavně v tom, že ty stovky „cílených zabíjení“ nehrozily takovou eskalací jako v našem případě.

Byl Solejmání vysoký představitel státu, nebo terorista? Jeho jednotky Quds nejsou regulérní íránskou armádou, spíš jakousi expediční silou Revolučních gard. Američané mluví nejen o tom, co měly tyto jednotky na svědomí v minulosti (a že toho není málo), mluví o aktu sebeobrany i o tom, že předtím, než provedli v Bagdádu cílené zabití, čelili bezprostřední hrozbě. Generál přiletěl do Bagdádu civilní linkou, neměl na sobě uniformu apod. Americká vláda tvrdí, že jednala podle americké ústavy i zákonů. USA jsou ve válce s terorem, co se mezinárodního práva týče, je důležité, jak bude ze strany Američanů vysvětlena a vyložena ona „bezprostřední hrozba“.

Důležitější, než co řekl Schwarzenberg, je prudké ochlazení atlantických vztahů. Vysoký představitel EU pro zahraniční politiku Joseph Borrell pozval íránského ministra zahraničí Džaváda Zarífa už o víkendu – tedy předtím, než se vědělo, jaká bude íránská odveta – posedět do Bruselu. Koncem roku mluvil Borrell „o rozvodu v hodnotách“ mezi USA a Evropou. A německá kancléřka si po „cíleném zabití“ domluvila schůzku v Kremlu místo ve Washingtonu. Ale to je na samostatný text.

Debata Jana Macháčka

Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.