Pozornost nyní vzbudily některé Talebovy tweety týkající se koronavirové krize. Taleb například tvrdí, že statistiky ukazují, že země, které včas nařídily nošení roušek, mají diametrálně odlišné výsledky než země, kde se roušky nenosí nebo to bylo nařízeno pozdě. Taleb říká, že je třeba nosit roušky a že je třeba ostatní donutit je nosit. Světová zdravotnická organizace byla nejprve proti rouškám – a podle Taleba se ukázalo, že je WHO „kriminálně nekompetentní“.
V dalším tweetu se Taleb pustil do Bjørna Lomborga za to, že napsal pro Washington Post a na Twitter, že covid-19 není horší než obyčejná chřipka. Podle Taleba bylo jasné už před třemi měsíci, že to obyčejná chřipka není, a kdyby to tvrdil Lomborg v lednu, už tehdy by bylo jasné, že je ignorant. Když to tvrdí ještě nyní, je úplný ignorant – a Twitter by měl jeho výlevy zablokovat jako fake news.
Taleb, který píše z perspektivy USA či Británie, tvrdí, že to není reakce vlád, co zničilo ekonomiku. Ekonomiku zastavila opožděná reakce. Kdyby byly hraniční kontroly zavedeny 26. ledna a už tehdy se začaly nosit roušky a víc se testovalo, byli bychom dnes (myslí USA, Británii) úplně jinde.
MACHÁČEK: Jak je to s ropou za zápornou cenu |
V jiném tweetu se Taleb pouští do deníku The New York Times, který v lednu a v únoru kritizoval omezování mobility, restrikce i nošení roušek. „Tam, kde jsme, nás dostali NYT, různé vědecké časopisy a mnozí ignorantští epidemiologové, kteří jsou schopni něco tvrdit bez dostatku důkazů… Nekritizujte starosty a guvernéry, že zavřeli města. Kritizujte dezinformace o rouškách a mobilitě.“
Co se roušek týče, píše Taleb o tom, že pokud se díky nedokonalé roušce (šále) omezí expozice viru o 30 procent, neznamená to, že se riziko toho, že onemocníme, zredukuje pouze o těchto 30 procent. Konvexně to je o více než 30 procent, možná dokonce 95 procent. Pravděpodobnost onemocnění prý vychází z různé koncentrace kapének, a když se setkají dva lidé, i doma ušitá rouška nebo šála může zastavit až 70 procent částic.
V tuzemsku možná potěší, že Taleb ve svých tweetech na mnoha grafech a statistikách cituje pozitivní příklad České republiky, kterou si zjevně díky rouškám a včasnému omezení mobility velice oblíbil.
MACHÁČEK: Macron varuje před rozpadem EU |
A kdo si myslí, že Taleb je z těch, kdo se rádi vytahují, tak mu slouží ke cti, že už letos 26. ledna napsal ve vědeckém článku: „Význam sledování kontaktů a monitorování je rychle přemožen v případě masového šíření infekce a nemůžeme se spolehnout, že by to zastavilo pandemii… Je třeba omezit mobilitu už v raném stadiu. Omezení mobility bude mít náklady, ale když se mobilita včas neomezí, bud nás to stát všechno.“
Ruku na srdce – kdo tehdy říkal nebo psal něco podobného?
Nakonec, my v New Yorku nebo Londýně nejsme a to, že jsme ve světě uváděni za příklad v nošení roušek či včasném omezení mobility, už u nás doma nikoho moc nezajímá. Teď je pro všechny prioritou ekonomika a otázka, jak ji co nejdříve nastartovat; alespoň ne pomaleji než Rakousko. I pro Monitor JM jsou v souvislosti s koronavirem obvykle prioritou ekonomické otázky. Tohle je ale prostě zajímavé a nevšiml jsem si, že by o tom někdo v Česku napsal.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
