Johann Wadephul, šéf parlamentní frakce CDU v Bundestagu, se vyjádřil vůči Trumpovi velice ostře: „Plán stáhnout vojáky opět ukazuje, že Trumpova administrativa není schopna přijmout základní úkoly lídra – a tím jsou konzultace se spojenci, než přijmu nějaké rozhodnutí.“
Je stěží uvěřitelné, kam až se německo-americké vztahy dostaly, když to nejvřelejší, co dokáže německý ministr zahraničí říci na adresu Ameriky a její vojenské přítomnosti v Německu, je to, že kooperace vojenských sil je vzájemně výhodná. Tedy připomenutí Američanům, že jejich vojáci jsou v Německu prý jaksi ve svém vlastním zájmu.
Norbert Röttgen, šéf zahraničního výboru Bundestagu za CDU, připomněl, že „Německo sdílí s Amerikou společné hodnoty: demokracie, svoboda, vláda práva, Amerika nerovná se Trump a USA zůstávají naším nejdůležitějším partnerem mimo Evropu“. To už je trochu vstřícnější, nikoli však vůči americkému prezidentovi, jenž je nyní u moci a který bude možná u moci ještě další čtyři roky.
Udělejme si drobnou rekapitulaci.
Amerika dlouho upozorňuje Německo a další spojence, že mají plnit plán zvýšení zbrojních výdajů na slíbená dvě procenta HDP. Německo ale v plnění tohoto plánu výrazně zaostává. I současný generální tajemník NATO Jens Stoltenberg pochválil prezidenta Trumpa, že zvýšil tlak na členské země ve věci vojenských výdajů, a ocenil v tomto směru Trumpův „leadership“.
Amerika dlouho upozorňuje Německo, že má výhrady vůči plynovodu Nord Stream 2, který zvyšuje energetickou závislost Německa a vůbec celé Evropy na Rusku. Už byly spuštěny sankce a budou spuštěny další. Kdy Němcům dojde, že to Amerika myslí vážně?
USA opakovaně varují Německo před technologiemi Huawei, jinak Německo přijde o část zpravodajských informací. Postoj německé vlády je však v tomto směru nečitelný.
Angela Merkelová odmítla Trumpovi účast na summitu G7 s poukazem na hygienickou a pandemickou situaci. To si Trump mohl vzít osobně, zvláště když zrovna prožíval těžké chvíle kvůli demonstracím a rabování – s tím, že je leckým nálepkován jako diktátor. Na druhou stranu tento spor není čitelný, protože na summit byl pozván Putin a Merkelová mohla takto naznačit, že se jí to nelíbí.
Pokud se američtí vojáci opravdu přesunou do Polska, znamená to, že obrana Evropy před Ruskem neoslabí, spíš naopak. Američané pak konzistentně doloží, že dokážou ocenit, když někdo ona slíbená dvě procenta HDP vojenských výdajů plní.
Američané by ale opravdu měli víc respektovat mezinárodní instituce a více věci se spojenci předem konzultovat. I když spojenci neplní závazky, jak slíbili, stále jsou to spojenci. Jak se říká – o tom žádná.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
