Konec německého růstového modelu nemusí být nutně nějaká kalamita. Pokud půjde všechno dobře, konec německé „nadkonkurenceschopnosti“ (uber-competitiveness) může uvolnit růst v jiných částech Evropy a nastartovat ekonomickou konvergenci eurozóny. Ale také se to může vyvinout úplně jinak, což se na tomto kontinentu někdy stává.
Německý ekonomický model má dva komponenty: technologický a makroekonomický. Německá ekonomika má prospěch z velkých vynálezů minulosti a podařilo se jí udržet leadership ve specializovaných strojírenských disciplínách. Až dosud to byla úspěšná strategie. Německý stát tento model všestranně podporuje – od podpory dovedností a technického tréninku po podporu high-tech, institutu aplikovaného výzkumu a vládních politik přátelských k potřebám průmyslu. Nevěřte tomu, že neomezená rychlost na německých dálnicích je odpovědí politiků na voličské preference. Postupný konec německého ekonomického modelu nelze brát s lehkým srdcem. Je třeba uznat jeho obrovské úspěchy a specifické problémy. Německý ekonomický model je zakořeněn ve vynálezech, které prokázaly neuvěřitelnou životnost. Proběhl vývoj a výroba několika generací mobilních telefonů, ale Mercedes stále prodává auta se spalovacími motory, jež si nechal Karl Benz patentovat v roce 1886.
Německu pomohla globalizace – zvýšila poptávku po německém strojírenství i jeho investičních celcích, které se skvěle integrovaly do globálních dodavatelských a výrobních řetězců. Možná se objeví faktory, jež ještě trochu prodlouží životnost německého modelu. Ale z dlouhodobého pohledu má Macron pravdu. Německý automobilový průmysl se teprve snaží zachytit trend vývoje nových elektrických baterií, jehož těžiště leží v Číně a v USA.
Stejně tak Německo pouze dohání vývoj v oblasti autonomních vozidel a aut bez řidiče. Největší německá softwarová společnost SAP byla založena v roce 1972. Poslední velká průmyslová „success story“ je téměř padesát let stará. Německý export se relativně snižuje – stejně jako německé obchodní přebytky a přebytek na běžném účtu. Samozřejmě že Německo může snížit mzdy a zvýšit rozpočtový přebytek. Už nyní je ale na cestě přeplňování maastrichtských kritérií. Země se chce zbavit dluhů úplně, zatímco zadluženost francouzská a německá poroste. Společný evropský dluhopis nebude a jednotlivé evropské země se budou snažit získat konkurenční výhody na úkor jiných jednotlivých evropských zemí. Mario Draghi se svým „cokoli pro záchranu eurozóny“ už bude pryč z vedení Evropské centrální banky. Možná Němci nevymyslí, jak z toho ven, co ale vymyslí Francouzi?
Poznámky Monitoru JM:
1. Copak Německo, ale kde jsme my s naším autoprůmyslem, který je závislý na tom německém?
2. Investovat se dá včas, brzy, nebo pozdě. Investovat příliš brzy může být stejná katastrofa jako investovat pozdě a nezachytit včas technologické trendy. Třeba se časem ukáže, že německý automobilový průmysl odhadl technologický vývoj správně.
3. Německý úspěch není zase tak dávný. Ještě v polovině minulé dekády bylo Německo považováno za „nemocného muže Evropy“.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institu pro politiku a společnost.
