Požadavek novopečeného člena Rady ČT Zdeňka Šarapatky, aby pořad Máte slovo s Michaelou Jílkovou zmizel z obrazovky, je pouze dokladem frapantní neznalosti programové skladby prvního kanálu České televize. Máte slovo naopak přesně zapadá do současné dramaturgie ČT1, která velmi neobratně kopíruje komerční stanice a bulvárních způsobů se místy neštítí.
Jílkové pořad žádný zákon neporušuje, je to dryáčnická lidová zábava, od které snad proboha nikdo nečeká, že bude vážně řešit prezentovaná diskusní témata. Je to především příležitost předvést se na veřejnosti a to platí úplně pro všechny, kdo se zúčastňují – od politiků až po publikum. Také se tu mohou vyřádit anonymové, což zhusta činí. To, co si lze v běžícím pásku přečíst, je výživné, ale proti tomu, co se denně odehrává na internetu, je to jen lehký výtrysk z bahnitých kanálů dneška.
Novácký Kotel na obrazovce ČT
Pan radní tvrdí, že pořad Máte slovo „sklouzl do úrovně někdejšího Kotle v komerční televizi, jehož obdoba je ovšem zcela nevhodná pro vysílání ve veřejnoprávní televizní stanici“. Jak sklouzl? Vždyť tento formát se do programu ČT1 dostal právě proto, že kopíruje novácký Kotel, je to od začátku stejný model a stejná dikce. Požadavek na zrušeníMáte slovo je nelogický, neboť směřuje proti současné profilaci ČT1. Pak by totiž musely zmizet i další pořady, které ve veřejnoprávním médiu nemají co dělat, ty si ale televize přímo pěstuje a má je jako vývěsní štít.
Je to především ryzí veřejnoprávní bulvár zvaný Třináctá komnata, v kterém už si smočil kdekdo, drže se pragmatické poučky, že žádná publicita nemůže uškodit. Zatímco komerční stanice, které lezou lidem do soukromí a vytahují ty největší intimity, aspoň nazývají své pořady tohoto typu pravými jmény a nepředstírají, že jim jde o psychoanalýzu nebo snad nedejbože o něco terapeuticky záslužného. Ale pojďme dál, co třeba Pošta pro tebe, ohavně kýčovitý srdcerváč, opět postavený na celonárodních sklonech k exhibici. A přímo krystalicky čistá forma podbízivosti. Snad nejlépe jeho podstatu vyjádřil tenista Jiří Hřebec, byv pozván svou stařičkou trenérkou. Přišel asi proto, aby starou paní neurazil, ale neodpustil si, aby se jí nezeptal, proč mu nezavolala. Divácky laciný charakter veřejnoprávního prvního kanálu je prostě nepřehlédnutelný – dopolední a odpolední program všedních dnů momentálně zoufale dohání již dávno ověřená schémata komerčních televizí a nabízí telenovely, béčkové nebo staleté detektivky a vykopávky všeho druhu. A večer to o moc lepší není a úplně nejhorší je sobota večer s estrádou a jalovým filmem z anno dazumal. Jeden z mála pořadů, které na ČT1 plní na výbornou kritéria veřejnoprávní televize, jsou Reportéři, zřejmě proto byl již před časem posunut do pozdějších večerních hodin. Před něj se nyní dostal další bulvár jménem Rozsudek, komicky předstírající soudní přelíčení, podobná záležitost probíhá na Barrandově, kde je ale ve své příšernosti aspoň zábavná.
Názor, že pořad Máte slovo má zmizet, protože odporuje kodexu veřejnoprávního média, je v konfrontaci s tím, jak dnes toto médium vypadá, scestný. Zrušit jeden pořad nepomůže, to není žádné systémové řešení, to by se muselo kopat důsledněji a hlouběji. Pořad nepochybně inklinuje k bulvarizaci závažných témat, jak tvrdí jeho kritik, ale není snad podbízivost v programu ČT1 příkazem dne? A jedna slušná televizní inscenace za uherský rok, jako byl naposledy Zločin v Polné, to vážně nespasí.
