Třeba o tom, že úvahy o možné změně režimu u nás, o kterých jsme psali koncem minulého týdne, nejsou jen pusté fantazírování. Minulý týden šlo o jeden mítink v Mladé Boleslavi, o vystoupení pár lidí z Okamurovy SPD či Jindřicha Rajchla (PRO). Padla tam věta: „Nestačí změnit vládu, musí se změnit režim.“ Mluvilo se o inspiraci Maďarskem, o jeho příkladu. Ale působilo to – hlavně v mediálním pojetí – dost okrajově.
Režim pro pravicové woky? Ovzduší převýchovy pěstují progresivisté, ale i radikální pravice |
Reakce na Orbána působí jinak. Však také Orbán není žádný „dezolát“, ale intelektuál, i když se k tomu moc nehlásí. Snad i proto u nás sklízí podporu nejen okrajovou. Ukázalo to pondělí, zpráva o tom, že maďarský parlament schválil ústavní změny týkající se zákazů „pochodů hrdosti“ LGBT+. A změn bude víc.
Ústavní novela umožní odebírat dvojí občanství (myšleno maďarské) těm „zrádcům národa“, kteří mají i občanství nějaké země mimo Evropský hospodářský prostor (třeba americké jako George Soros) a představují hrozbu pro veřejný pořádek či bezpečnost. Stanoví, že existují jen dvě pohlaví – mužské a ženské. Připouští, že za nouzového stavu se vláda – souhlasí-li s tím dvě třetiny parlamentu – smí odchýlit od ustanovení zákonů.
Pochod hrdosti – ideální téma pro kampaň
Tak nějak by mohla vypadat změna režimu, o jaké někteří spekulují u nás. Aspoň soudě podle reakcí na českém webu. Pro jistotu zopakujme: nejsou to sociologické, průzkumové, natožpak volební většiny. Jsou to ventilované nespokojenosti a emoce, jež se ale mohou do volebních hlasů přetavit.
Nechme teď stranou vnitropolitické záležitosti Maďarska, zápas mezi Orbánovým Fideszem a seskupením Tisza Pétera Magyara. „Pochody hrdosti“ LGBT+ jsou totiž ideálním materiálem pro politické i volební kampaně obecně.
Maďarsko zakázalo duhové pochody. To je fašismus, reagují organizátoři |
Mají své zásadní fanoušky i odpůrce. Málokoho nechávají zcela chladným a neutrálním. Lze velmi snadno pochopit, čím tolik vadí. I lidé vyznávající toleranci vůči národům, etnickým či náboženským skupinám, se těžko smiřují s tím, že se tu oslavuje hrdost na cosi výsostně soukromého, intimního. A že se oslavuje způsobem tak přepjatým, že se té akci vyhýbají i mnozí homosexuálové.
Řečeno poněkud drsně. Má samotný fakt, že je někdo gay či lesba, vést automaticky k tomu, že pobíhá po ulici se pštrosím pérem na zadnici? Či tomu alespoň tleská?
Ano, to opravdu není pro každého. Ale cosi podobného platí i z druhé strany. Má se to plošně zakazovat? Má se možnost takových zákazů zakotvit do ústavy? I když oficiální zdůvodnění říká, že je to kvůli ochraně dětí.
Kyjevem prošel pochod hrdosti LGBT+, bylo to poprvé od ruské invaze |
Proč by to i jinde nemohlo fungovat jako v Izraeli? Třeba v Jeruzalémě se „pochody hrdosti“ nekonají, neboť tamní společenská většina tomu není nakloněna. Před lety se odehrála téměř komická situace. Proti „pochodu hrdosti“ v Jeruzalémě se postavily judaistické, muslimské i křesťanské autority. Leč západní média, místo aby chválila ukázku ekumenické spolupráce, tu zprávu vytěsnila. Přitom v Tel Avivu, kde je společenské rozpoložení jiné, víc sekulární a liberální, se „pochody hrdosti“ pořádají. Úhrnem: stát se obejde bez plošného zákazu a není po něm ani silná poptávka.
Jak by to v nějakém „novém režimu“ dopadalo u nás? Je jasné, že přesně to nevíme, ale cosi aspoň naznačují hlasy z webu.
O propagaci a „morálních troskách“
„Chtějí-li pochody hrdosti, tak ano, ale musí platit podmínka, že mohou být jen pro občany 18+ včetně náhodných diváků,“ píše jeden diskutér. Jiní to převádějí na politiku: „Průzkum veřejného mínění, březen 2025: Tisza 51 %, Fidesz 37 %. Kdo hlasuje pro vládní stranu? Ti s nízkým vzděláním a důchodci. Tak o čem ten zákon vlastně je?“ – „O ochraně normálnosti, rodinných hodnot a potlačení propagace úchyláctví,“ odpoví další. „A že mezi lidmi s vyšším vzděláním je víc morálních trosek než mezi těmi s nižším, je už smutný fakt.“
Podobně by mohla probíhat i diskuse v české politice, kdyby to téma někdo zdvihl. A zdvihá-li někdo téma změny politického režimu, těžko tam bude kapitola „pochody hrdosti“ chybět.
Zajímavé je, že v české webové debatě jen okrajově zaznívá maďarské téma nouzového stavu, šance vlády nedodržovat zákony, odkývnou-li jí to dvě třetiny poslanců. Právě tohle je téma, kterého by se nový režim nezřekl. Ale co chybí teď, lze rychle doplnit, že.
