Ovšem kdo si myslí, že Maďarsko v příštích měsících nečekají žádné výměny ve veřejných funkcích, je naivní. Minimálně veřejnoprávní média budou „deorbánizována“.
Je to pochopitelné, po šestnácti letech vlády jedné strany, která se netajila tím, že si přizpůsobovala média ke svému obrazu, je nějaká, spíše větší než menší korekce, na místě. Podobně to probíhalo v Polsku poté, co se od moci musela poroučet vláda Práva a spravedlnosti (PiS). Čistky jsou doprovodným jevem výměny vládních garnitur.
Dobré a špatné čistky
Spíš legračním symptomem bude hlasitý potlesk, jehož se u nás dostane těm maďarským politikům, kteří budou vyhazovat „orbánovce“, už jen proto, že si v Česku maďarské čistky budou pochvalovat právě ti, kteří se děsí každé personální výměny, kterou by mohla provést Babišova vláda. Přitom zatím se personální průvan nové Babišovy koalice ani nepřiblížil tomu, který předvedl Fialův kabinet na přelomu roku 2021 a 2022.
Maďaři chtějí naprostou změnu režimu, řekl Magyar. Poděkoval Rusku a Číně |
Vzpomeňme třeba skandálního jednání Víta Rakušana, který z titulu pouhého budoucího ministra vnitra vyhodil policejního prezidenta. Ano, zajisté, viděno ideologickými brýlemi, jedny čistky jsou dobré a demokratické, jiné špatné a nedemokratické.
Ovšem věcně vzato jsou personální výměny i užitečné, tedy pokud nepřesáhnou nějakou kritickou mez, když jejich intenzita nenaruší chod dané instituce. Z tohoto pohledu jsme vlastně šťastnou zemí. U nás totiž nikdy politici vyhazování nedovedli ke koncům, které vidíme v Polsku, Maďarsku či na Slovensku.
V těchto zemích mají politici pocit, že musejí obsadit všechna myslitelná místa svými loajálními lidmi a to vždy po volbách plodí čistky mnohem divočejší, než byly předchozí, protože aktéři mají pocit, že situaci musejí „napravit“. Ano, ideology vadících se táborů to neuspokojí nikdy, protože ti vždy chtějí „zlo“ vykořenit.
Orbán roli poraženého zvládl. Teď je na vítězi Magyarovi, aby tento příběh sloužil ke cti Maďarům |
Nicméně lze uvažovat i o zdravé míře vyhazovů, protože mnozí činitelé se ve svých ředitelských funkcích usadili natolik pohodlně, že své instituci více škodí, než pomáhají. Navíc personální změny pomáhají nasytit voliče pocitem, že se něco změnilo. Protože ti si zpravidla všimnou, že se změnila hlava dané instituce, ale že to její výkon neproměnilo ani o fous, jim už nedochází.
S kým se srovnávat
V jisté době se stalo módou dávat nám za vzor Slovensko, měli jsme jim závidět například prezidentku Čaputovou, čítali jsme, jak nás Slováci předběhli ekonomicky, protože přijali euro, ale celou dobu k nám utíkají mladí a vzdělaní Slováci. Aktuálně prý se zas pro změnu nemáme a nesmíme vydat slovenskou cestou. Ale pozor, naopak někteří budou aktuálně vyzývat k maďarské cestě. Asi aby se voliči měli čím trápit.
V Česku to nikdy nevypadalo jako na Slovensku, v Maďarsku či v Polsku a v realitě nám tyhle bratrské národy nebyly nikdy vzorem státního uspořádání. Jim se náš volič nikdy neměl ambici podobat. Své vzory jsme viděli spíš na západ od nás a tam se řádná výměna garnitur po volbách většinou netraktuje jako civilizační předěl. Bude jen dobré, když to u nás také tak zůstane.
