Protože jsou i takoví, kterým se to podaří. Před třemi roky rovnali na statku v Havrani u Mostu půdu a za trámem našli starou dřevěnou sochu. Že bude Madona s Ježíškem a anděly trochu za víc než za dvě stovky, to poznali hned, a tak ji na Aukru nabídli za dvě stě tisíc.
Tam si řezby všimla odbornice a jala se jednat. Výsledek? Čtyři a půl milionu pro prodejce, nečekaná a mimořádně cenná akvizice pro Národní galerii Praha, která Madonu z Havraně nakonec odkoupila.
Vědci zkoumali vzácnou madonu ze 14. století, využili počítačový tomograf |
Tři roky pak socha procházela něčím, co se v tiskových zprávách označuje jako „restaurování, chemickotechnologická analýza a komparativní restaurátorský a chemickotechnologický průzkum“. V praxi, jak jsem se nechala poučit, to znamená, že nejprve sochu skrznaskrz prozkoumali co do barev, materiálu anebo třeba způsobů poškození a pak ji zdlouhavě krok za krokem obnovovali.
Madona v rentgenu
Možná už jste také někdy zahlédli fotku rentgenu, pod který zajíždí nikoli víceméně živý pacient, ale právě nějaká starobylá památka. U Madony z Havraně touto metodou diagnostikovali kupříkladu hřebíčky zatlučené Ježíškovi do hlavičky. K čemu sloužily? Ne, nešlo o předzvěst trnové koruny, která bude Jezulátko čekat po třiatřiceti letech pozemského života. Hřebíčky na soše přidržovaly korunu, která na původně gotické plastice přibyla v době baroka. To se tak tehdy mezi uctívanými sochami nosilo, víte?
SchodištěPo schodech se dá chodit jak dolů, tak nahoru. Podívat se na věci podzemní, přízemní, i na ty „v oblacích“, prozkoumat je u základu i je přelétnout z nadhledu. Na schodišti se dá i jen na chvíli zastavit a poklábosit – jaké je dneska počasí, co psali na internetu a co se právě semlelo u sousedů. A pak si pokračovat po svém, ale s příjemným pocitem, že máme přehled, co se děje kolem nás. |
Postupné snímání barevných vrstev zase ukázalo, že kdysi Maria oblékala zlaté a stříbrné roucho. Tak se to slušelo v období krásného stylu, do kterého ji experti datovali i díky určení stáří dřeva anebo díky řezbářským detailům. Úplně stejný opasek, jaký se Madoně objevil v pase po odstranění novějších nátěrů, nosí i na Votivní desce Jana Očka z Vlašimi. Ten obraz znáte: ve zlaté říze a s korunou se na něm Matce Boží klaní císař Karel IV., použitý na nejednom přebalu historické knihy nebo cédéčka.
Díky těmto postupům se sochu nakonec podařilo datovat do 60. či 70. let 14. století. To znamená opravdu mimořádný objev, protože tak starobylé dílo, o kterém by se nevědělo, se v současnosti už prakticky nepodaří najít.
Zeštíhlení do parádních šatů
Srovnáním odhadli i původní podobu polámané Madony. Ježíšek míval ručičku, kterou se držel Marie za roušku chránící její hlavu a prsa. Dobové Madony to tak mívají. Anděl v Mariině podnoží zase disponoval perutěmi, ty jsou však nyní seříznuté. Nejspíš je, stejně jako Ježíškovu ručku, odřízli v baroku, aby mohli plastiku oblékat do drahých šatů a nosit ji při pobožnostech v průvodu.
Doba si to žádala – stejně jako korunování uctívaných soch, o které jsme tu už zakopli a kterému padly za oběť pro změnu vršky hlav Matky se Synem a jejich vlasy. To všechno jsou zároveň důkazy, jaký význam soše přikládali dávní Havraňané a jakou úctu jí prokazovali.
Kam se schovat před odsunem
Jak se tedy dostala za trám na soukromém statku?! Nejspíš z havraňského kostelíka. Ten je znám už z roku 1337. Badatelé předpokládají, že Madonu objednal někdo z okruhu císařského dvora pro některý z klášterů na Mostecku, které v lucemburské době patřilo ke kulturně i hospodářsky významným regionům. A klášter pak sochou vybavil havraňský kostel, který jeho mniši patrně obstarávali.
Sezona výstav betlémů je tady. Dívat se na ně v nás vyvolává dětské vzpomínky |
Po časech vzepětí barokní zbožnosti následoval úpadek. Nakonec zřejmě starou sochu odložili někam do sakristie nebo na faru. A možná ji potom někdo ukryl na řečenou půdu, aby ji zachránil před živelností poválečného odsunu. Jsme tady přece jenom v Sudetech.
Od minulého týdne se na zachráněnou sochu můžete chodit dívat do Anežského kláštera. Trůní si tam na andělech s přistřiženými křídly naproti Očkovi z Vlašimi a v sousedství svých vrstevnic z karlovského období. Je na ni hezká podívaná. Když to srovnám s těmi svými hliněnými střepy, nemohu zapřít trochu závisti.
