Stát se mafii v mnohém podobá. Jeho zástupci možná nechodí dům od domu a netrousí poznámky ve stylu „Tahle stavba vypadá opravdu hodně hořlavě. Jejdanánku, to by bylo neštěstí, kdyby nedopatřením chytla!“. I tak ale zvládá připravit své občany o značnou část jejich příjmů. Neptá se, zda chtějí za jeho mnohdy nepříliš kvalitní služby platit či nikoliv. Odhlásit se z popsaného systému je nemožné.
Kdo emigruje, záhy sezná, že na druhé straně myšlené čáry na mapě je to stejné, jen v bledě modrém. Někteří nešťastníci ovšem dopadnou ještě daleko hůře. Stát jim uštědří praktickou lekci fyziky. Týká se účinků elektrického napětí pět tisíc voltů.
Kde se vzaly
Organizovaný zločin může státní mašinerii v mnoha ohledech překonávat. Mafie říká svým ovečkám. „Zaplať a ochráníme tě.“ Často to opravdu udělá. V případě mnoha států je to však naopak. Když jsou v ohrožení, nutí své občany, aby šli bránit oni je. Hájí se přitom absurdní myšlenkou. Lidé narození jen o pár desítek či stovek kilometrů dál, jsou prý od vás nějakým záhadným způsobem odlišní.
Jinak je však podobnost obou typů organizací až zarážející. Určitě by vás napadly další příklady. Zřejmě to tak bylo už od samého úsvitu těch nejstarších států. Kde se ale vůbec vzaly?
Obecně se má za to, že jejich vznik souvisel s vynálezem zemědělství. K tomu došlo na naší planetě nejméně jedenáctkrát nezávisle na sobě. Poprvé to bylo před zhruba devíti tisíci lety.
Načasování proto nesedí. Nejstarší státy se začaly objevovat až zhruba o další čtyři tisíce let později. První vyrostly v Mezopotámii, další v Egyptě, v údolí Indu a tak dál. Vznik státu by proto mohl souviset až s intenzifikací zemědělství.
Mafiánská teorie
Příklad je vynález závlah. Každý hráč videohry Civilization ví, že když nějaké postaví na čtverečku sousedícím s městem, začnou mu rychleji přibývat obyvatelé. Vztah mezi intenzifikací zemědělství a vznikem států však mohl mít i opačný směr. S touto teorií přišel americký antropolog James C. Scott (1936 – 2024). Má úzkou souvislost s mafiemi.
První státy vybíraly od svých občanů výpalné ve formě části jejich úrody. Aby to bylo možné, nutily zemědělce pěstovat traviny jako jsou pšenice, ječmen, rýže nebo kukuřice. Skvěle se k tomu totiž hodí.
Zrají víceméně předvídatelně. Rostou nad zemí. Jsou proto vidět a dají se snadno katalogizovat. Jejich semena je možné dlouhou dobu skladovat. Zkrátka: dají se snadno danit.
Pro mafiánské státy byl přechod k pěstování travin výhodný, ačkoliv podlomil zdraví obyvatelstva. Nová dieta vedla k poklesu průměrného věku a tělesné výšky. Změna jídelníčku způsobila i zhoršení stavu chrupu občanů prvních států.
Výběr výpalného zároveň přinesl potřebu daňové evidence. Vzniklo písmo. Civilizace byla na světě. Mafiánskou teorii Jamese C. Scotta teď nově prověřili Christopher Opie z Bristolské a Quentin Atkinson z Aucklandské univerzity.
Jazyky místo DNA
Použili k tomu statistické metody jinak uplatňované v biologii. Běžně slouží k určování vzájemné příbuznosti organizmů. Zoologové nebo botanici jejich pomocí srovnávají odlišnosti v genetickém kódu, nebo třeba tvary zubů či kostí u zkamenělin. Takhle se dá spočítat, jestli žil poslední společný předek delfína a komára dřív než třeba poslední společný předek delfína a brambory.
Opie s Atkinsonem zadali do svého softwaru místo sekvencí DNA data o podobnosti lidských jazyků a informace z antropologických databází. Snažili se odhadnout, v jakém pořadí došlo k jednotlivým inovacím. Začali lidé dřív pěstovat traviny nebo vybírat daně?
Vyšlo že intenzivní zemědělství se závlahami a hnojením mohlo být stejně tak příčinou jako následkem vzniku států. Pěstování travin však státům jednoznačně předcházelo. Platí to i opačně.
Kultivace obtížně danitelných plodin se vznikem států houfně končila. Příklad jsou třeba maniok nebo nejrůznější ovoce. První roste pod zemí. Špatně se proto počítá. Druhé se zase zase rychle kazí. Nemůže ležet v sýpkách dlouhé měsíce či roky.
Mafiánskou teorii podporoval i výskyt vynálezu písma. Ve společnostech, které ještě neobjevily pochybné dobrodiní daní, byl velmi vzácný. V opačném případě se stal naopak skoro pravidlem. Tady to máte. Stát jen pokročilá forma organizovaného zločinu.
