Zadržený Taleb Abdul Jawad (50) se narodil v muslimské šíitské rodině v Saúdské Arábii. Německo mu v roce 2016 poskytlo politický azyl, protože v jeho rodné zemi prý byl stíhaný mimo jiné za terorismus. Pracoval jako psychoterapeut, na internetu kritizoval islám, sympatizoval s Izraelem a protimigrační opoziční stranou AfD.
Jenže někteří jeho známí v Německu po útoku tvrdili, že ve skutečnosti šlo o šíitského extremistu. Podle jejich náboženské doktríny je legitimní zapřít vlastní víru a předstírat konformitu s náboženskou většinou či lhát nepříteli. Tudíž je pravděpodobné, že útočník předstíral i to, že je ateista. Navzdory tomu vládní politici a jejich mediální dělníci stále řeší fenomenologii útoku, nejsou schopni ho reálně vidět.
Přitom místo analýzy každého výkřiku útočníka na Facebooku či na síti X (dívčím jménem Twitter) a diskusí o tom, zda šlo o sionistu, islamofoba či fanouška AfD, by stačilo se podívat na podstatu. Zajel do muslimů pokojně slavících například den narození proroka Mohameda či do propalestinských nebo protiizraelských demonstrantů, kteří velmi často vyvádějí v ulicích německých měst? Ne.
Tento terorista zabíjel křesťany na vánočních trzích. Navíc způsob provedení přesně odpovídal známým islamistickým útokům. Takže je úplně jedno, co kam psal, důležité jsou jeho činy.
Útočník z Magdeburku pracoval jako lékař a obával se islamizace Německa |
V Magdeburgu jsme viděli další důkaz náboženské války, střetu civilizací, jak ho popsal americký politolog Samuel Huntington (1927–2008) v roce 1996. Vidíme, že se jeho teorie stává realita nejen na periférii západní civilizace, ale už i v srdci EU.
A pokrokoví politici, kteří importovali do svých zemí miliony nelegálních muslimských migrantů, příslušníky zcela odlišné civilizace, se začínají divit, když vidí, že se zlomová linie mezi dvěma světy netáhne jen například mezi Izraelem a Sýrií, ale i mezi městskými čtvrtěmi v Berlíně, Paříži či v Magdeburgu.
A když už je řeč o tomto městě, pak po útoku na vánoční trhy si Němci možná vzpomněli na 20. květen 1631. V tento den se odehrál jeden z největších masakrů třicetileté války, což ukázalo brutalitu tohoto evropského náboženského konfliktu. V němčině dokonce vzniklo nové slovo „magdeburgizace“ a na dlouhá léta zůstalo synonymem zkázy.
Dr. Google měl spory s úřady, kritice čelí i zabezpečení trhů v Magdeburku |
Letos v Magdeburgu zemřelo jen pět osob, ale mnoho lidí má strach, aby tento civilizační konflikt jednou nepřerostl ve válku. V západní části EU uvnitř migračních komunit existují etnické a náboženské neshody, například mezi Turky a Kurdy, šíity a sunnity, ale často jde jen o rozdělení trhu s drogami.
Příkladem jsou švédská města Stockholm, Göteborg a Malmö, kde střety gangů, střelby a bombové útoky jsou na denním pořádku. Cílem militantní menšiny, která vede svůj džihád uvnitř EU, jsou křesťanské či židovské symboly, vánoční trhy, kostely nebo synagogy, nikoliv administrativní budovy EU či ministerstva sekulárních evropských států.
Jen dokola kondolovat pozůstalým nestačí. Politici by měli zlo nazvat pravým jménem a přiznat neschopnost |
Doufejme, že liberálně-levicové elitě západní Evropy pomalu dochází, že představa, že přijmeme-li ateismus, automaticky se vyhneme náboženské válce, byla naprosto mylná.
