* Příští týden bude ve znamení pokusu opozice, aby Sněmovna v souvislosti s bitcoinovou kauzou vyslovila vládě nedůvěru. Ale i když poslanci od vzniku samostatného Česka testovali důvěru vlád už 38krát, mají v tom pořád hokej. Je to hlasování o důvěře? Nebo o nedůvěře? Viz třeba tento týden jako jeden z mnoha skeptický výrok poslance SPD Jiřího Kobzy: „Vyvoláme hlasování o důvěře, ale asi to neprojde.“ Co to znamená? Kdyby opozice vyvolala hlasování o důvěře vlády (což jí ale ústava nedovoluje) a „neprošlo to“, tedy vláda by důvěru nezískala, pak by vláda padla – tak jakápak opoziční skepse?
Problém je v neznalosti ústavy. Vyslovení důvěry vládě (ústavní článek 68) a vyslovení nedůvěry vládě (článek 72) jsou dva úplně odlišné ústavní instituty. První může vyvolat jen sama vláda, druhý teoreticky kdokoli, ale z principu spíše opozice. U prvního hlasování je potřeba nadpoloviční většina přítomných, nejméně ale 34, u druhého nadpoloviční většina všech, tedy minimálně 101. A tak dále – podrobnější edukace českých poslanců případně na individuální vyžádání. Není zač!
* Kdekdo by chtěl, aby v politice bylo více žen. Ale opakovaně se ukazuje, jaké problémy to přináší. Když se skládala Fialova vláda a politici-muži se prali o každou židli, účast v kabinetu postupně odmítly topkařka Pekarová Adamová, lidovkyně Jelínková i pirátka Richterová.
A když už nějaká žena tu rukavici zvedne, začne jako teď nová ministryně spravedlnosti Eva Decroix plakat, jak je na ni svět zlý. Až doteď totiž plnila sociální sítě svými vyvnadněnými fotkami, tanečky a pusinkami, ale když to nyní média logicky vytáhla, kňourá: „Jsem jenom křehká žena a je mi to nepříjemné.“ No udělal tohle někdy nějaký chlap?
Eva Decroix na dovolené.
* Komu v celé bitcoinové kauze ODS pořád chyběla standardní fialovská tečka, ten se dočkal: premiér už čím dál častěji dává aféru do souvislosti s proruskými silami, při jmenování Evy Decroix ministryní je zmínil hned dvakrát. Je to zajímavý test IQ národa - kolik prosťáčků je ochotno takové blbosti uvěřit?
