- Stačily tři měsíce v roli prorektorky Univerzity Karlovy pro rozvoj lidských zdrojů a nové technologie – a už tam bývalá eurokomisařka a proslulá eurocenzorka Věra Jourová řádí jak kuna v kurníku. Univerzita pod jejím vlivem opouští sociální síť X a přechází na platformu Bluesky. Prý v zájmu kritického myšlení, ověřených informací a tolerance, protože přece by Karlovka jako správná marxistická líheň nenechala studenty tápat ve svobodném moři informací. Stejně jako univerzita ani nemukla, když se na síti X (tehdy Twitteru) před nástupem Elona Muska nepohodlné názory mazaly. Budeme zvědavi, kolik milionů Jourová za tento uvědomělý krok dostane na odměnách od veleštědré rektorky Mileny Králíčkové.
- Nevesely truchlivy jsou poslední zprávy z Ameriky pro Tomia Okamuru. Demokratický senátor Cory Booker pronesl v Kongresu projev v délce 25 hodin a 5 minut (bez čůrání!) – a udělal tak žabaře z českého borce, který přitom svou loňskou řečí v délce 10 hodin a 44 minut porazil i Fidela Castra. Rukavice je hozena, a tak šéfa SPD čeká v předvolebním čase ještě perný trénink a důkladné studium parametrů všech typů pampersek.
- V ODS se brzy může svést válka o dědictví po Petru Fialovi – tak co říká její výroční zpráva, jak má kdo svou stranu rád? Tedy kdo z vysokých politiků, kteří za plat vděčí matce straně, jí loni odvedl jaké „výpalné“? Předseda a premiér dal 245 000 Kč, první místopředseda a ministr Zbyněk Stanjura trošku méně – 210 000, další místopředsedové a ministři Martin Kupka 200 000 a Martin Baxa 145 000, šéf poslanců Marek Benda 165 000. Předseda Senátu Miloš Vystrčil se z horentního platu nepředal – 122 000, místopředsedkyně ODS, poslankyně, advokátka a podnikatelka Eva Decroix dokonce formou bezúplatného plnění pouhé 4 000. A hamouni Saša Vondra a Veronika Vrecionová z tučných bruselských příjmů ani floka. Paradoxně stranický disident Martin Kuba, s nímž se v partajním ústředí nebaví ani klika od dveří, dal 600 000!
- Výtlak Jiřího Paroubka v dnešní politice je téměř nulový, přesto ten chlap dělá pořád problémy. Byl předsedou ČSSD, když se pod tou zkratkou skrývala Česká strana sociálně demokratická. A dnes je předsedou ČSSD, což už ale označuje úplně jinou stranu, Českou suverenitu sociální demokracii. Ať už dnes o Paroubkovi napíšete, že je předseda ČSSD, bývalý předseda ČSSD nebo bývalý a současný předseda ČSSD, vždy to je matoucí. Tápe i Wikipedie – trochu psychedelicky ho uvádí jako 14. předsedu ČSSD a 3. předsedu ČSSD. Naštěstí se dnes o expremiérovi píše hlavně, když je viděn v tramvaji v bundě, připomínající vysokohorský spacák – a u toho žádné funkce nepotřebujete.



















