„Oznamuji uzavření Úřadu pro boj proti zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování ministerstva zahraničí, dříve známého jako Globální centrum pro angažovanost, které stálo daňové poplatníky více než 50 milionů dolarů ročně a aktivně umlčovalo a cenzurovalo hlasy Američanů, kterým mělo sloužit,“ napsal Rubio na sociální síti X.
Over the last decade, Americans have been slandered, fired, charged, and even jailed for simply voicing their opinions.
That ends today.
I am announcing the closure of the @StateDept's Counter Foreign Information Manipulation and Interference, formerly the Global Engagement https://t.co/ucdBPmPJC1
Konec „cenzurního úřadu“
Ministr zahraničí tak naplnil dlouhodobou kritiku republikánů vůči tomuto úřadu. Zatímco demokraté považovali R/FIMI za důležitý nástroj v boji proti ruským a čínským dezinformacím, republikáni tvrdili, že se úřad odchýlil od svého poslání a cenzuroval konzervativní názory.
Kritika směřovala mimo jiné k tomu, že úřad ještě pod názvem Global Engagement Center (GEC) měl vyvíjet tlak na americké platformy sociálních médií, aby cenzurovaly údajné dezinformace během pandemie covidu-19. Miliardář Elon Musk, nyní šéf Úřadu pro efektivitu státní správy (DOGE), označil začátkem roku 2023 právě předchůdce R/FIMI za „nejhoršího pachatele vládní cenzury a mediální manipulace v USA“.
Zrušení úřadu znamenalo propuštění přibližně 40 zaměstnanců a 80 externích spolupracovníků. V následném rozhovoru Rubio oznámil, že ušetřené prostředky budou použity na „šíření proamerického poselství“ zaměřeného na „obranu svobody projevu, která je ohrožena po celém světě, včetně spojeneckých zemí“.
Evropa jako nový terč kritiky
Ve zmíněném rozhovoru Rubio mezi hrozbami pro svobodu projevu nezmínil ani Rusko, ani Čínu, za to se zaměřil na evropské země, kde podle jeho slov „lidé něco zveřejní online, a pak policie zaklepe na dveře a jdete do vězení na 60 dní“.
„Když země nebo skupina zemí v případě EU útočí na Američany kvůli jejich výrokům, je to pro USA nejen nepříjemné, je to něčím víc,“ varoval americký ministr zahraničí. „Brání to spolupráci, ať útočí nejen na někoho známého, jako je Elon (Musk), anebo na kohokoli jiného,“ dodal Rubio s odkazem na varování, které bývalý eurokomisař Thierry Breton zaslal loni majiteli sociální sítě X, aby mírnil obsah rozhovoru s Donaldem Trumpem coby prezidentským kandidátem.
Konec úřadu pro demokracii či vyšetřování zločinů. Rubio přichází se škrty |
Takové útoky by podle Rubia „mohly vést k ohrožení dokonce i vysokých amerických představitelů“. V této souvislosti oznámil, že Trumpova administrativa se bude zabývat otázkou svobody projevu ve svých jednáních s evropskými lídry. „Uvidíte, že budeme i nadále klást důraz na toto téma v naší diplomacii,“ uvedl.
Interní memorandum
Už dříve do agentury Associated Press uniklo interní memorandum amerického ministerstva zahraničí, které instruovalo americké diplomaty a státní úředníky, aby při jednáních s evropskými protějšky kriticky zdůrazňovali dvě témata: svobodu projevu a migraci.
Memorandum také připomíná slova viceprezidenta J. D. Vance z projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci, že by se Západ měl „sjednotit kolem svobody projevu, zastavit cenzuru, odmítnout potlačování opozice, uvězňování lidí za tweety a memy atd.“
Vance v Mnichově tvrdě kritizoval Evropu. Chce vyvolat roztržku? ptá se Brusel |
„Spojené státy nemohou nadále podporovat kontinent, který směřuje k autoritářství,“ stojí v memorandu. „Je to špatné pro Evropu a špatné pro nás.“
Body vzplanutí
To vše se děje v době, kdy jsou vztahy mezi USA a Evropou stále napjatější: ať kvůli válce na Ukrajině, nebo kvůli clům. Marco Rubio dokonce kvůli „problémům s plánováním“ náhle zrušil na poslední chvíli schůzku s šéfkou zahraniční politiky EU Kajou Kallasovou.
Potenciálních bodů vzplanutí kvůli odlišnému přístupu ke svobodě slova na obou březích Atlantiku je hned několik. Zaprvé jsou to opakované prezidentské volby v Rumunsku 4. května. Zrušení prvního kola, které vyhrál pravicový nacionalista Călin Georgescu, vyvolalo ostrou kritiku představitelů Trumpovy administrativy a dokonce obavy, že USA nemusí uznat výsledky opakovaných voleb. Do Rumunska nyní míří Donald Trump ml. I když se nemá setkat s žádným politikem, jeho návštěva týden před volbami je pro opoziční kandidáty povzbuzením.
Černý scénář pro Rumunsko: Amerika neuzná výsledky voleb |
Ke střetu mezi USA a EU dochází i kvůli evropskému nařízení Digital Services Act (DSA). Americká vláda se proti DSA staví hned z několika důvodů: podle ní omezuje svobodu projevu, nespravedlivě cílí na americké technologické společnosti a navíc vytváří bariéry, které omezují inovace a podkopávají volný obchod stejně nebo i více než cla. Z evropského pohledu je DSA nástrojem, který má vyvážit svobodu projevu a prevenci škodlivého a nelegálního obsahu. Oproti tomu Trumpova administrativa zdůrazňuje „absolutní“ svobodu projevu, včetně online prostoru.
V tomto kontextu se řada evropských vlád – včetně té české – bude muset rozhodnout, jak naloží se svými aktivitami na poli tzv. boje proti dezinformacím. Nejviditelnějším domácím aktérem v této oblasti je vládní odbor strategické komunikace a především jeho šéf plukovník Otakar Foltýn. Bidenovi diplomaté takové aktivity všestranně podporovali. Nyní lze jen stěží očekávat, že budou oblíbeným projektem nového amerického velvyslance. Ten má do Prahy dorazit do konce léta.
