Paní Balaštíková sice tvrdí, že nahrávka je podvrh, nicméně bývalý manžel, který si ji nahrával, má dobrozdání soudního znalce, že nahrávka je pravá. Snad celou věc policie vyšetří rychle, avšak s podezřením z takového chování není pro politika v kampani další budoucnost možná. Dá se říci, že paní Balaštíková mířila na psa, ale odstřelila svou politickou kariéru.
Selhání jednotlivců a systému
Míra pohoršení u objednávky zabití domácího mazlíčka je zřetelně větší než v případě objednávky úřední šikany exmanželovy firmy. Jenže se společenskou nebezpečností je to právě naopak. Možnost, že by nějaký úřad, který má kontrolovat podnikající subjekty, jednal na základě soukromé objednávky, je totiž děsivější než osobní exces.
Má podle vás skončit Margita Balaštíková v politice?
Zabíjení zvířátek je sice odporné, ale že si nějaký sociopat najde sobě podobného cynika, který tuhle „službu“ pro něj udělá, je selháním jednotlivců. Zatímco úřad konající na objednávku je pořádné selhání systému. Pochopitelně musí být všechna obvinění vyšetřena, a pokud se prokáže, že si někdo „umí“ objednat opakované kontroly, i potrestána.
Pro hnutí ANO to vůbec není příjemná zpráva, za prvé, kauza posiluje pocit, že „zaklekávání“ na vybrané firmy může být součástí stranické DNA. Za druhé, ukazuje, jaký mocenský apetit může mít jedna lokální politička. Že téhle paní neschází jen slušnost a smysl pro míru, je evidentní. Za třetí pak poukazuje k tomu, že byrokratické orgány státu nejsou nezávislé a slyší na politickou objednávku. Tvrzení, že všichni v ANO jsou jako paní Balaštíková, neobstojí a je hodně přehnané. Nicméně obecněji lze říci, že tato dáma může sloužit jako příklad toho, že v politice se prosazují lidé bez skrupulí.
Jedna verze příběhu
Paradoxně pro paní Balaštíkovou mluví to, že spor má s exmanželem a my máme jen jednu verzi příběhu, tu jeho. Exmanžel byl po rozvodu prý terčem úřední šikany a proto svou bývalou choť dlouhodobě nahrával, nechával si nahrávky ověřit a schovával si je.
V nejpříhodnější době, tedy po dvou letech a těsně před volbami, v nichž bývalá choť kandidovala, je naservíroval médiu, které nemá rádo Babiše. To jsou fakta, která obraz doplňují, avšak nijak nezpochybňují závažnost obvinění. Nevíme, jak probíhal rozchod a rozvod manželství a kdo komu a jak ublížil, nicméně není a nemělo by být na veřejnosti, aby se zde stala rozhodcem či soudcem.
Naštvaný Babiš škrtnul Balaštíkovou z kandidátky, poslankyně končí i v ANO![]() |
Exmanžel paní Balaštíkové použil také silnou zbraň, když z jejich rozvodu učinil veřejné téma, na kterém se popasou voyeři. Dá se pochopit, proč chtěl zabránit tomu, aby se exmanželka schovala za poslaneckou imunitu a spustil „to“ před volbami, nicméně by bylo dobré vědět, zda se obrátil na policii bezprostředně poté, co se o aktivitách Margity Balaštíkové dozvěděl z nahrávek. Čekal-li dva roky na volby, pak to asi s tou šikanou nebylo tak žhavé, a že by dlouhodobě riskoval zabití psa své nové partnerky, také nevyznívá zrovna důvěryhodně.
Rodinné spory bývají strašné právě v tom, že se dotyční důvěrně znají a vědí, kde mohou tomu druhému nejbolestivěji ublížit. K veřejnému propírání rodinných špinavostí stačí, když bude jeden z bývalých partnerů ochoten sytit média. Zabránit se tomu dost dobře nedá, nicméně hranice mezi veřejným zájmem a politicky motivovanou senzacechtivostí stále existuje. Bude ji někdo respektovat?



















