Že Gustáv Husák v první polovině padesátých let unikl trestu smrti jen díky tomu, že svým vyšetřovatelům kladl nebývalý odpor, odmítal se přiznat ke smyšleným zločinům, a prodloužil tak termín svého procesu až do období po Stalinově smrti, je obecně známo.
Gustav Husák
Podíváme-li se ale na dějiny československého prezidentství, zjistíme, že prezidentů, kteří měli viset, byla většina.
Masaryka by nejraději pověsili čeští antisemité už v době hilsneriády. Chodily mu anonymní básničky tohoto typu: Zasloužil bys, Masaryčku,/ jít s Hilsnerem na houpačku. Nebo do větších detailů: A až Hilsner s šibenice sundán bude,/ můžete být ujištěn, že na ní/ ještě dosti místa pro vás zbude.
Hanobící anonymy přelomu 19. a 20. století dnes v době internetové špíny vyvolávají skoro nostalgii. "Vaše Blahorodí, račte přijmout od nás všech nejhlubší soustrast, voni vole," píše se na korespondenčním lístku zaslaném TGM v době hilsneriády a podepsaném smyšlenými židovskými jmény.
Od českých antisemitů Masarykovi větší újma nehrozila. Kdyby se ale o pár let později, když vedl protirakouský odboj, dostal do spárů rakouské justice, trestu smrti by neunikl. Sám o tom ostatně přemýšlel a vážně plánoval, že pokud jeho akce ztroskotá, vrátí se domů, aby naposled před tím, než bude oběšen, viděl svou ženu.
T. G. Masaryk
Zatímco prezidentu osvoboditeli hrozila šibenice jednou, prezidentu pokračovateli (a od roku 1945 budovateli) hned dvakrát, za první i druhé světové války. Rakouská justice se pomstila aspoň na Benešově manželce Haně. Nacisté byli ještě brutálnější a vyvraždili část jeho příbuzenstva.
"Prezidentu zachraniteli", jak se za protektorátu přezdívalo Emilu Háchovi, by trest smrti jistě hrozil, pokud by byl po válce postaven před soud. Naštěstí zemřel, ještě než k soudu došlo – ve vězení, kde s ním dozorci nelidsky zacházeli.
Československý prezident Emil Hácha.
Také komunističtí prezidenti před Husákem mohli být za svou politickou činnost popraveni. Gottwald nemusel přežít velké stalinské čistky, stejně jako řada jiných představitelů zahraničních komunistických stran. Zápotocký byl za války vězněn a přežil pochod smrti. Podobně Novotný. Kdyby Svobodu dopadlo gestapo při jeho útěku z protektorátu, také by asi smrti neunikl – místo něj nacisté zabili řadu jeho příbuzných.
Klement Gottwald
Václav Klaus má v našich dějinách jeden primát, který není možná na první pohled zřejmý: on nebo členové jeho nejbližší rodiny nebyli nikdy za svou politickou činnost vězněni. Všichni jeho předchůdci věznění zažili nebo jím prošli jejich blízcí. Dají se z toho vyvozovat dva protikladné závěry: Žijeme v úžasných a bezpečných časech. – Nebo žijeme v době, kdy v politice už nejde o nic podstatného, za co by byl někdo ochoten riskovat svobodu, či dokonce život.
