Nelze tvrdit, že je to chyba současné vlády, protože žádná vláda se nemohla připravit na nápor dětí prchajících před ruskou agresí na Ukrajině. Změna je příliš rychlá a nikdo s válkou a tedy s uprchlickou vlnou nepočítal.
Školky nebyly prioritou žádné z mnoha předchozích vlád a na tristním stavu se v příštích letech těžko něco radikálně změní. Stát se snaží mnohé své úkoly a povinnosti delegovat na obce.
Přistupuje k obcím z pozice, že on sám je chudý, zatímco obce mají zpravidla nedeficitní hospodaření, tak se mají postarat. Uvažování státu vidíme třeba na příkladu školníků a kuchařek. Je už stát nechce platit, ale zároveň nechce posílat obcím částku, která by stoprocentně kryla naslibované platy.
Čtyřicet tisíc dětí nemá místo ve školce. Exkluzivní data, ve kterých obcích chybí |
Obce tedy budou nuceny dotovat tyto pracovníky ze svého. Stát v tom vidí prostředek, jak donutit obce ke slučování škol. Stejně tak stát obce nutí, aby zakládaly dětské skupiny, hrozí jim totiž vyplácení kompenzací rodičům, kteří ve veřejném předškolním zařízení nesehnali pro potomka místo. Soukromou školku by si bez dotace mohl dovolit jen zlomek populace.
A jsme u jádra problému. Náš stát má, ústy svých vrcholných představitelů, starost o to, že se rodí málo dětí, avšak zatím se nepředvedl s ničím, co by přimělo mladé k tomu, aby měli více potomků.
Politici zatím uvažují jen šikanózně, když chtějí mladým ženám na těhotenské testy psát nějaké arogantní vzkazy. Před problémem nedostatku míst ve školkách i školách stát zavírá oči, stejně jako před nehorázně předraženým bydlením. Vláda slibuje nesmysly, protože výstavba pár tisíc bytů nic nevyřeší, zvlášť v situaci, kdy si je rozeberou spekulanti, pardon vlastníci investičních bytů.
Veřejná podpora rodičovství je u nás směšná nejen po hmotné stránce, ale i po té společenské. Zaměstnavatelé na ženy na mateřské kašlou a jen výjimečně jim například drží jejich místo. Na ženy pečující o potomstvo se zahlíží jako by se „válely“ doma a to, že obětují karierní růst a část svého života a zdraví péči o potomstvo není nijak kompenzováno.
Senátoři kývli na povinnost obcí zajistit tříletým místo v dětské skupině |
Na matky samoživitelky v bytové nouzi si patrně vyšlápne i nový zákon ministra Jurečky. A to nemluvíme o tom, že systém nutí rodiče podvádět, například s trvalým bydlištěm, když chtějí pro dítě zajistit dobrou školu. Náš stát prorodinnou politiku řeší samospádem, politici si říkají: když si s tímhle chaosem poradily minulé generace, poradí si i ty budoucí. Tím bych si nebyl tak jist, mladé ženy už ztrácejí chuť se nechat „buzerovat“ státem zastupovaným převážně samolibými machistickými muži.
Premiér Fiala nám slibuje, že stát vynaloží tři procenta HDP na zbrojení, protože chce zvýšit naši bezpečnost. Naskýtá se prostinká otázka, pro koho se chce naše vládnoucí garnitura na generace zadlužovat? Země bez dětí je zemí bez budoucnosti.
