Mimochodem, pravopis je záležitost základní školy, z větší části dokonce prvního stupně. Pro střední školy je to marginální samozřejmá záležitost. Střední školy se musí soustředit na rozvíjení vyšších dovedností. A tyto dovednosti by měly být součástí maturit.

Omyl. Středoškoláci neumí psát česky. Pěkný den.

Cermat je parta pofiderních úředníků, zbytečně placených z našich daní, kteří si hrají na důležité a otravují ostatním život.

Cermat je užitečná a důležitá organizace pro udržování kvality vzdělání, z to právě przvidelným jednotným testováním cele vzdělané populace vystupující za školy. Vadit to může jen těm, kdo chtějí snížit už tak nízkou laťku českého školství, snad z důvodu, že sami na ni nedosáhnou nebo jsou líní se připravit na to, aby jí dosáhli.

Český jazyk je nástroj, prostředek k přenosu informací mezi Čechy. Až do 13. století nikdo česky nepsal. Všechny záznamy se psaly latinsky, někdy silně makaronsky. Později začala převažovat čeština a teprve otcové obrozenci se zaačali systematicky zabývat pravidly českého pravopisu, aby stvořili podobná pravidla jaká ve středověku vznikla pro klasickou latinu. Ta pravidla pro češtinu se stále časem přizpůsobovala ale vždy s ohledem na předcházející. Pro pojmy používané v pravidlech se názvy přejímaly z latiny nebo se vytvořily české. Základem ale zůstává mluvený jazyk.

V současné době se pro záznam jazykového sdělení používají hlavně zvukové záznamy, diktování do programů které převádějí zvuk na písemný záznam v elektronickém mediu nebo SMS-krátké mediální zprávy. Pravidlům spisovného jazyka a jeho struktůře musí rozumět jen učitelé češtiny, spisovatelé a bohemisté, celkem snad jen sto tisíc lidí.

Co musí bezpodmínečně umět maturanti, je porozumět smyslu psaného textu, kriticky jej posoud

Problém v textu je identifikován v tomto tvrzení:

Velká část byla zaměřena na únavné porozumění textu, jen třetina úloh se týkala praktického použití jazyka, tedy pravopisu, tvarosloví, interpunkce a slovní zásoby...

Podle autorky není praktické porozumění textu, ale pravopis, tvarosloví a interpunkce.

Pomiňme, že vše výše uvedené je součástí porozumění textu a zamyxleme se, proč někomu vadí úlohy zaměřenéna porozukění textu. To jsou totiž úlohy, které vyžadují schopnost kritického myšlení, nedají se namemorovat. Nazvala autorka myšlení únavným a demotivujícím? U jisté části společnosti to tak zajisté bude, ale asi bude v pořádku, když ji to odradí od maturity. Tou by se měli honosit lidé, kterým myšlení nevadí a text chápou dobře. Kdo by se chtěl necha zastupovat právníkem, nechat léčit lékařem, jednat s úředníkem, nechat učit své děti učitelem atd. kteří nechápou text, který čtou?

Schválně jsem neuvedl nechat se zastupovat politikem, protože pologramotné politiky mnozí lidé volí rád

Pane Machu, nic proti polemice. Porozumění textu je důležité, ale umím si takové úlohy představit v lepším provedení.

Pokud musí v studenti lovit v textech neustále nějaké výroky, aniž by byli nuceni o nich hlouběji přemýšlet, nepovažuji to za nejšťastnější. Mnoho úloh je na hranici chytáku. Ale pokud se vám taková práce s jazykem líbí...

Cermat už vyprodukoval i lepší testy. Zásadní problém ovšem je ústní maturita, kterou testy nepřímo ovlivňují.

Vy tvrdíte, že Cermat laťku udržuje. Já tvrdím, že co se týče maturit a čjl, výrazně ji snížil. Zejména na gymnáziích. Přinejmenším naučil mnoho češtinářů brát svou práci formálně.

A studenty částečně odnaučil číst.

Přeji pěkný den.

Vida, neúspěšnost testu 9%, loni 2,8%. Můj odhad v článku 10-11 %.

Děkuji své křišťálové kouli.

Český jazyk je nástroj, prostředek k přenosu informací mezi Čechy. Až do 13. století nikdo česky nepsal. Všechny záznamy se psaly latinsky, někdy silně makaronsky. Později začala převažovat čeština a teprve otcové obrozenci se zaačali systematicky zabývat pravidly českého pravopisu, aby stvořili podobná pravidla jaká ve středověku vznikla pro klasickou latinu. Ta pravidla pro češtinu se stále časem přizpůsobovala ale vždy s ohledem na předcházející. Pro pojmy používané v pravidlech se názvy přejímaly z latiny nebo se vytvořily české. Základem ale zůstává mluvený jazyk.

V současné době se pro záznam jazykového sdělení používají hlavně zvukové záznamy, diktování do programů které převádějí zvuk na písemný záznam v elektronickém mediu nebo SMS-krátké mediální zprávy. Pravidlům spisovného jazyka a jeho struktůře musí rozumět jen učitelé češtiny, spisovatelé a bohemisté, celkem snad jen sto tisíc lidí.

Co musí bezpodmínečně umět maturanti, je porozumět smyslu psaného textu, kriticky jej posoud

Mám jiný názor. Domnívám se, že maturant má také umět rodným jazykem mluvit a slušně psát.

Malé země, které si zlikvidovaly své elity, mizí časem a zákonitě, v dějinách. Vše začíná kvalitní výchovou, vzděláním a osobním příkladem. Doporučuji knihu INSPIRACE BAŤA II (2024)!

Kolik současných absolventů středních škol, by dnes udělalo maturitu z r.1990, co

Myslím že hodně. Je otázka, kolák tehdejěích maturantů by udělalo maturitu dnes, když se posunula od testování encyklopedických znalostí k testování logického a kritického myšlení. Když vidíme, jak velké množství lidí se dnes nechá snadno manipulovat populisty i ruskou propagandou, což je důsledkem chabého kritického myšlení starších generací, které byly vychovávány k opaku.

Za sebe jsem velmi rád, že české školství sice pomalu, ale přece, přechází od memorování k přemýšlení a schpnost logicky myslet v něm nabývá na významu. Byť chápu, že někomu to nevyhovuje.

Překvapuje mě, kolik lidí nesouhlasí s tím, že by školství mělo přejít od memorování k myšlení, které vede jak k chápání textu, tak ke schopnosti diskuse a věcné argumentace, důležitého prvku demokracie. Signifikantní je, že svůj jiný názor nejsou schopni vysvětlit a ani se o to nepokouší.

To je blábol, vyjádření staromilce, který nepochopil současnou dobu, aktuální potřeby a zatvrzele vyžaduje nepotřebné znalosti, které současné mu člověku k ničemu nejsou. Jsem rád, že současná podoba maturit jde správným směrem.