„Existuje jedna statistika z dlouhé práce v sociálních médiích, o které si vždycky myslím, že je šílená,“ prohlásil v inkriminovaném kousku Zuckerberg. „Průměrný Američan má méně než tři přátele. Má však potřebu jich mít významně víc. Myslím, že je to zhruba patnáct.“ Technologický podnikatel dál říká, že od určité hranice přestáváme další nové kamarády zvládat. Většina z nás se ale pohybuje hluboko pod její úrovní. Řešení mají být chatboti.
Mark Zuckerberg si myslí, že si každý z nás může vytrénovat umělou inteligenci. Ta mu chybějící přátele nahradí. Proces by samozřejmě měla zprostředkovat Zuckerbergova společnost Meta.
První část jeho vize je nejspíš možná. Velké jazykové modely (LLM, z angl. Large Language Model) běhající na pozadí aplikací typu ChatGPT se mohou přizpůsobit osobnosti, zájmům, stylu řeči a dalším charakteristikám svého uživatele. Zuckerberg tomu v rozhovoru říká personalizační smyčka.
Potomci Elizy
V současnosti existují snahy využít takové konverzační automaty k nápodobě romantických partnerů. Příklad je aplikace Candy.ai. Další možnost jsou psychoterapeuti. Jeden z takových pokusů vyvinutých na Stanfordské univerzitě se jmenuje Woebot. V případě psychoterapie je nápad využití chatbota velmi starý.
Věnoval se jí totiž i vůbec první konverzační program v dějinách. Jmenoval se Eliza. Napsal ho v šedesátých letech minulého století počítačový vědec Joseph Weizenbaum z MIT.
Základní princip jeho fungování byl prostý. Eliza vyhledávala v textu napsaném uživatelem klíčové fráze typu: „Myslím si XY“.
Ty pak měnila na otázky jako: „Proč si myslíte XY?“.
Navzdory své jednoduchosti působila poměrně přesvědčivě. Dnešní chatboti Elizu hravě předčí. Podle Zuckerberga jsou však pořád teprve v zárodku.
„Existuje několik společností, které se zabývají virtuálními terapeuty a virtuálními přítelkyněmi,“ prohlásil. „Ale je to velmi brzy. Ztělesnění těchto věcí je zatím dost slabé. Když to otevřete, vidíte jen obrázek terapeuta nebo osoby, se kterou mluvíte. Někdy je tam velmi hrubá animace, ale není to ztělesnění.“
Přebotováno
Nutno poznamenat, že zakladatel Facebooku má v oblasti chatbotů máslo na hlavě. Předminulý týden psal The Wall Street Journal, že konverzační automaty od Mety diskutují s dětmi témata pro dospělé. Web 404 zase zjistil, že LLM z Instagramu předstírá vlastnictví licence potřebné ve Spojených státech k poskytování psychoterapie. Uvedl dokonce její číslo. Byla to lež, resp. spíš halucinace.
Můj učitel Marťan aneb Jak je důležité míti svého chatbota |
Může jít samozřejmě o porodní bolesti nové skvělé technologie. Vytrénovat syntetické přátele má být snazší než specializované pomocníky. Osobně tipuji, že se nápad spíš neujme.
Opravdových přátel mám taky jen málo. Těžko říct kolik. Zatím jsem je nezkoušel kategorizovat. Nezaznamenal jsem však, že bych vlivem jejich nízkého počtu trpěl.
Obsahu generovaného pomocí LLM je navíc na webu už moc. Sám jazykové modely často používám. Pracuji totiž s textem. V jeho úpravách jsou pořád nejužitečnější. Představa, že bych si s nimi měl povídat ještě ve volném čase, mě spíš odpuzuje.
S přáteli nejradši něco podnikám. Myslím tím třeba vyrazit na výlet, vyplout na moře, zajít se někam najíst a tak podobně. Jazykový model ani jednu z těchhle věcí neumí.
Facebook také před čtyřmi lety nalil zhruba sedmdesát miliard dolarů do Metaversa. Šlo o virtuální realitu, která měla nahradit dnešní internet. Projekt však narazil na nezájem uživatelů.
Rodiče omezili chlapci telefon, chatbot Američana nabádal, aby je zabil |
Meta zrovna nedávno propustila zaměstnance, kteří na něm pracovali. Umělí přátelé mohou dopadnout podobně. Dění okolo nich se určitě vyplatí sledovat. Teprve ale uvidíme, nakolik se Zuckerbergovi podaří vizi naplnit.
