Ale opravdu je nelze zastavit? Mumraj kolem lodi Scarlet Lady ukázal, že lze. Dokonce velmi vymahatelně a účinně. Leč neradujte se. Pasažéři té lodi nebyli v ohrožení života, takže paralely s „ilegály“ moc nefungují. Přesto se objevují, hlavně na webu, a není příliš divu.
„Není to v souladu s naší společností“
Výletní loď Scarlet Lady patří společnosti Virgin Voyages. Od ní si ji pronajala cestovní kancelář Atlantis Events pořádající akce různého druhu. I plavby po Středozemním moři pro komunitu LGBTQ+. Například desetidenní cestu z Athén do Benátek se zastávkou v Turecku. Ale ouha.
Když loď Scarlet Lady s dvoutisícovou partou gayů chtěla zamířit k Turecku, byl jí odepřen vstup do přístavu. Tamní úřady vydaly prohlášení, které web iDNES.cz cituje takto. Plavbu si pronajaly „skupiny známé chováním, jež není v souladu se strukturou naší společnosti a našimi morálními hodnotami“. A vzhledem k obavám značné části veřejnosti „neexistuje absolutně žádná možnost, že by dotyčná skupina navštívila naši provincii za účelem akce tohoto charakteru“.
Loď s LGBTQ+ pasažéry marně hledala přístav, odmítlo ji už několik zemí |
Cestovka Atlantis Events změnila plán. Místo v Turecku bude zastávka v Egyptě, v přístavu Alexandria. Ale opět ouha. Vstup lodi Scarlet Lady odmítly i úřady Egypta. Co se to děje?
Případ se vykládá jako ryzí homofobie, ale to není přesné. Kdyby nějaký stát odmítl vpustit gaye jen proto, že jsou gayové, byla by to tvrdá homofobie. Ale zde nešlo o gaye jako takové, nýbrž o – alespoň podle tureckých a egyptských úřadů – případ jejich podpory, propagandy, PR, ideologie.
Co s tím? Když v 19. století Čína odmítla dovoz opia, Západ bojoval za svobodný obchod tak tvrdě, až z toho vznikly tzv. opiové války. I dnes jsou na Západě tací, kteří by chtěli prosadit svobodu pro organizované akce LGBTQ+ nátlakem či silou. Jenže Západ již účinnou sílu nemá. Má jen zvyky z koloniálních časů, jež velí šířit západní pravidla i tam, kde je nechtějí. Za dob Kiplinga se tomu říkalo „břemeno bílého muže“, dnes se tomu často říká „liberální demokracie“.
Musí přijít Farage, Le Penová a AfD?
Co s tím? Mnohým se jeví jako klíč už citovaný argument úřadů v Turecku. Loď nevpustily proto, že plavbu si pronajaly „skupiny známé chováním, jež není v souladu se strukturou naší společnosti“.
O. k., řeknete si. To jsou jejich suverénní pravidla a nic s tím nenaděláme. Ale proč by stejně suverénní a vymahatelná pravidla neměla platit i v Evropě? Pravidla, která by se dala i stejně formulovat? Třeba tak, že nebudeme vpouštět na své území „skupiny známé chováním, jež není v souladu se strukturou naší společnosti“.
Ano, leckdo si řekne, že takto bychom si mohli ušetřit problémy s dětskými sňatky, „vraždami ze cti“, útoky mačetami, terorismem jako takovým a podobně. Proč by to nemělo fungovat?
Z jednoho prostého důvodu, který je znám v Evropě, na Blízkém východě i v Africe. Plují-li přes Středozemní moře kocábky plné ilegálních migrantů, ti lidé jsou v ohrožení života. De facto musí být v ohrožení života, protože jinak by mezinárodní právo (Mezinárodní úmluva o bezpečnosti lidského života na moři, Úmluva OSN o mořském právu) bylo proti nim.
Rund 2.000 LGBTQ-Gäste an Bord der „Scarlet Lady“ – und plötzlich sind weder die Türkei noch Ägypten bereit, das Schiff aufzunehmen. Die türkischen Behörden in der Provinz Aydın verweigerten das Anlegen sowohl in Kuşadası als auch in Istanbul. Zur Begründung hieß es, die Gäste https://t.co/kL7oVKFzuH
Proto nelze vést přímou paralelu mezi zastavenou lodí Scarlet Lady, plnou zazobaných gayů, a nezastavitelnými kocábkami plnými ilegálních migrantů. Pašeráci lidí i neziskovky z toho mají nelíčenou radost.
Ale pozor, i tato radost má své meze. Bude-li dosavadní praxe pokračovat, budou i ve velkých zemích západu EU sílit politici typu Farage, Le Penové či AfD a budou vyhrávat volby. Pak bychom se mohli dočkat odmítání lodí po vzoru Turecka či Egypta. Ale vsaďte se, že s tím by přišly i méně vítané inspirace.
