Lze doufat, že k tomuto kroku brzy dojde. Je hlavním důvodem technologický (digitální) dluh státu, potřeby byznysu a trhu práce, nebo proměna migrační reality v Evropské unii?
„V podstatě vše dohromady. Cizinecká agenda se stále řeší v systémech z konce devadesátých let, což už dávno nevyhovuje potřebám digitalizovaného světa. Zbytečně to zatěžuje všechny, jak cizince, tak zaměstnance ministerstva, a nedovoluje prověřovat věci rychleji a efektivněji. Na jedné straně tak potřebujeme systém, který bude umět rychle reagovat na potřeby byznysu, zejména u vysoce kvalifikovaných cizinců, na druhé straně potřebuje efektivněji reagovat na potřeby bezpečnostního prověřování,“ říká Pavla Novotná, ředitelka odboru azylové a migrační politiky na ministerstvu vnitra.
„Zároveň jde už o hodně starý zákon, kde nám legislativní rada vlády už několik let důrazně doporučuje, aby se udělala rekodifikace, proto jde o zákon nový, i když neobsahuje po věcné stránce úplně novou úpravu,“ dodává Novotná.
Lidovky.cz: Digitalizace má celé řízení zrychlit. Jak ale zajistíte, že to nebude na úkor bezpečnosti a kvality posuzování?
Digitalizace může naopak bezpečnost výrazně zvýšit. Papírové dokumenty jsou často předmětem padělání či pozměňování, nebo dokonce přímo smyšlené, a je často mnohem efektivnější si data zajistit digitálně. Zároveň je dneska digitální stopa často vhodnější i z hlediska prověřování identity osob. To neznamená, že úplně rezignujeme na doklady, naopak, ale máme další způsob, jak věci prověřit. Zároveň budeme mít mnohem lepší přehled o trendech a budeme moct pracovat s analýzou rizik.
Lidovky.cz: Kdo zaručí, že digitalizace v této sféře nedopadne jako u stavebního řízení, které skončilo fiaskem s politickými následky pro Piráty?
Od začátku jsme k celému projektu přistoupili velmi komplexně. Od podrobné studie proveditelnosti, kterou jsme si nechali zpracovat externě, až po zvláštní projekt, který se věnoval vytvoření zadávací dokumentace. Nejde nám jen o vytvoření jedné databáze – mimochodem jde zde o jeden ze základních agendových systémů státu, ani o obyčejnou elektronizaci spisu, ale navrhujeme úplně nový procesní postup, který využije všech výhod nového digitálního systému. Soustředíme se na to, jak upravit některé procesy na straně cizince, ale zároveň i jak významně upravit procesy na straně úředníka, zejména pokud jde o prověřování.
Zmocněncem pro digitalizaci bude Králíček, pro AI a umělou inteligenci Kačena |
Lidovky.cz: Opakovaně zaznívá, že nový systém umožní lepší screening cizinců. V čem konkrétně bude stát chytřejší než dnes?
Dnes prakticky všechno musíme dožadovat ručně, vyplňovat mnohokrát do různých systémů, nově je cílem postupně plná integrace na ostatní systémy. Zároveň bude systém plně napojen na největší evropské databáze, které se postupně hodně rozšiřují. Nepracujeme tak jen s informacemi o té osobě z databází v ČR, ale ze sdílených databází všech států EU. Málokdo si to umí představit, ale množství prověřovaných dat, které už nyní procházíme a nově bude běžet na pozadí všech našich řízení, je obrovské.
Lidovky.cz: Zákon byl připraven a schválen už předchozí vládou v srpnu 2024 s účinností od 1. ledna 2026, přesto dodnes neplatí. Proč se ho v minulém volebním období nepodařilo přijmout?
Rozhodnutí o tom zákon vytvořit padlo dokonce ještě za předchozí vlády. Za minulé vlády se v práci pokračovalo. Bohužel do toho vstoupila válka na Ukrajině a minimálně rok 2022 pro nás byl trochu náročnější na jiné zákony a agendy. I přesto jsme v pracích na novém zákoně pokračovali a po dlouhém mezirezortním projednávání a velmi dlouhém a podrobném projednání na Legislativní radě vlády se zákon podařilo na vládě schválit a odeslat do Poslanecké sněmovně v srpnu 2024. Nakonec se ale nedostal ani na první čtení.
Lidovky.cz: Nová vládní koalice hodlá se k zákonu vracet hned v lednu 2026. Vnímáte to jako technickou kontinuitu, nebo jako signál, že migrace patří mezi jasné priority kabinetu?
Vnímám to jako signál, že agenda migrace je důležitá a že digitalizace této agendy je vnímána jako velmi potřebná, ze všech důvodů, které jsem uvedla. V dnešním světě je potřeba důkladnějšího prověřování čím dál zásadnější.
Lidovky.cz: Část veřejnosti má obavy, že digitalizace a zjednodušení procesů usnadní příchod migrantů do Česka. Jsou tyto obavy namístě?
Naopak, zákon je celý postaven na velmi široké suverenitě státu říct, koho a odkud na svém území chce. Tento princip je v zákoně naopak posílen, takže zákon umožní velmi flexibilně reagovat a regulovat z jakých zemí a na jaké účely pobytu cizince v České republice chceme. Samotná úprava pak nijak nerozvolňuje již nyní platná pravidla pro získání pobytových oprávnění, ani nevypouští současné nástroje pro ochranu vnitřní bezpečnosti nebo veřejného zdraví.
Okamura se chystá měnit lex Ukrajina. Bude nutné ho přehodnotit, říká šéf SPD |
Lidovky.cz: Řeší nový zákon také uprchlíky z Ukrajiny na dočasné ochraně?
Ne, na uprchlíky z Ukrajiny se vztahují jiné zákony a předpisy. Nicméně nově vybudovaný informační systém budeme moci použít i pro ně, ale zákon samotný pobyt na dočasné ochraně neřeší. Zákon se zároveň ani netýká azylové agendy, ta je řešena v zákoně o azylu.
Lidovky.cz: Ministerstvo vnitra v srpnu 2024 uvedlo, že registrace občanů Evropské unie bude v roce 2026 nadále dobrovolná, povinnou se stane až od roku 2027. Stále platí tento výrok?
Původní plán byl, že se povinná registrace spustí jeden rok po účinnosti nového zákona, tedy 2027, s tím, že se celý zákon posouvá, posouvá se i zavedení této povinnosti. Šlo nám hlavně o to, aby se systém rozběhl na těch, kteří v něm již dnes musí být a teprve do rozběhnutého systému bychom přidali další skupinu.
Lidovky.cz: Takže zhruba od roku 2030 by mohla být povinná registrace občanů EU pobývajících v Česku déle než 90 dní. Nejde o citlivý zásah do principu volného pohybu osob?
Zda budeme, nebo nebudeme vyžadovat povinnou registraci, je čistě v národní kompetenci států EU. Když jsme do EU vstupovali, byla zvolena dobrovolnost. Mezi státy EU to tehdy bylo tak půl na půl. S přibývající dobou se ale stále více ukazovalo, že to není vhodné. Na jednu stranu z důvodu stále silnější digitalizace všech agend ve státě začínalo citelně chybět, že někteří občané EU, kteří u nás dlouhodobě žijí, nejsou registrováni a nejsou pak jejich údaje k dispozici ostatním úřadům skrze Registr obyvatel. Veřejná správa pak například neví, kolik dětí školou povinných má na svém území, nebo jak a komu účtovat místní poplatky. Zároveň je povinná registrace v dnešní době čím dál víc i zásadním bezpečnostním prvkem.
Popovídejte si s taxikářem o Babičce. Slabiny a absurdity nápadu se zkouškou z češtiny |
Lidovky.cz: Zákon výrazně posiluje roli tzv. garanta, tedy zaměstnavatele, školy, vědecké či kulturní instituce nebo sportovního klubu, který ručí cizinci za účel pobytu na našem území. Není to faktické přenesení části odpovědnosti na soukromé subjekty?
Ano i ne. Některé subjekty, které cizincům osvědčují tzv. účel pobytu na území, mají povinnosti už nyní (zaměstnavatelé nebo vysoké školy). My ty povinnosti teď slaďujeme a budou platit pro všechny stejně. Pokud někdo nějakému cizinci něco garantuje a požaduje tak, aby stát takovému cizinci vydal povolení k pobytu, je namístě, aby s tím byly spojené i nějaké povinnosti a nějaká odpovědnost za takového cizince. Zároveň ale nově zákon umožní garantům i využití celé digitalizační platformy a zjednoduší předkládání některých dokumentů. Jak to bývá, s právy přichází i odpovědnost.
Lidovky.cz: Pokud byste měla zákon obhájit třemi zásadními argumenty, proč je podle Vás v zájmu České republiky a proč se ho naopak není třeba bát?
Když pominu, že je už dávno načase se dostat z praxe Rakouska-Uherska do 21. století, tak za zásadní považuji schopnost státu rychleji, ale zároveň důkladněji prověřit, jestli jsou splněné všechny podmínky pobytu cizinců, včetně možnosti rychleji i případně pobyt odebrat, pokud cizinec už dál podmínky nesplňuje.
