Po měsíci a půl od jmenování své vlády již bude čelit hlasování o nedůvěře, a hlavně má už plný Staromák (plus dolní část Václaváku), svolaný Milionem chvilek pro demokracii, který resuscitovala podpora prezidenta v jeho sporu s ministrem zahraničí Macinkou, a tedy potažmo celou vládou. V plánu jsou demonstrace v regionech a Letná.
Milion podpisů a pak Letná. Centrum Prahy zaplnili příznivci Pavla „vojnou s Turkem“ |
SPD Tomia Okamury se děsí poklesu již tak nevelké podpory v průzkumech veřejného mínění a předseda Poslanecké sněmovny, kam byl v Babišově optice takticky „uklizen“, aby od něho měl premiér pokoj, tudíž musí alespoň jednou týdně plivnout po Ukrajincích. Okázalým svěšením ukrajinské vlajky z parlamentní budovy nebo třeba blokováním možného prodeje letadel L-159 Ukrajině, který by výrobci, firmě Aero, potenciálně skýtal zajímavé exportní možnosti, zejména pro její nejnovější typ, L-39NG Skyfox.
Pravé rodeo pak předvádějí Motoristé sobě. Evidentně nevydýchali, že a jak jejich čestnému prezidentovi přibouchl prezident České republiky nos před ministerskou bránou. Ke kompetenční žalobě k Ústavnímu soudu, zcela logickému a vlastně jedinému možnému kroku, se však premiér Babiš ani sami Motoristé uchýlit nehodlají. Patrně tuší porážku. Dle mínění řady ústavních právníků by nastala z věcných důvodů, leč zhrzený nominant Filip Turek i stranický šéf Petr Macinka již možná sami uvěřili svému ublíženeckému výkladu, že ústavní soud prostě tvoří „Pavlovi lidé“ a pan prezident je nemá rád.
Babiš je rád za svobodu názorů. Respektujte volby, řekl Macinka k akci za Pavla |
Ovšem nechtějí celou věc jen tak nechat být. Prosadili právně nerelevantní usnesení sněmovny a jak poodhalil prezident, vsadili na zákulisní nátlak, jemuž je prý soustavně vystaven on sám i jeho spolupracovníci. Doličné sms od Petra Macinky obsahují silácké výrazy o brutálním boji bez skrupulí či výhružku o spálení mostů „způsobem, který vejde do učebnic politologie jako extrémní případ kohabitace“. Nicméně na následné tiskové konferenci ministr zahraničí uvedl jedinou konkrétní hrozbu: že si na prezidenta postěžuje šéfovi NATO Markovi Ruttemu, a Petr Pavel tak dostane „zaracha“ a bude muset oželet summit Severoatlantické aliance.
Což v praxi žádná výhružka není, jelikož Petr Pavel se s Markem Ruttem pravděpodobně velmi dobře zná a rozhodnutí, kdo dostane za úkol reprezentovat Českou republiku na summitu NATO, patří do kompetence české vlády. Skrývá se tedy za Macinkovými hrozbami i něco jiného, nebo prostě neudržel nervy na uzdě a pustil se do dětinského vydupávání si autodráhy pod vánoční stromeček pro brášku, jenž ale kvůli několika pětkám na vysvědčení nemá na dárek nárok?
Nevíme, nyní si však lze jen obtížně představit společné jednání prezidenta a ministra zahraničí nebo domluvu na jmenování nových velvyslanců, jež se bez hradního souhlasu prostě neobejde. Macinkova slova z nedělních Otázek Václava Moravce, že jeho resort bude prezidenta „teďka ignorovat“, proto vyznívají až nejapně. Zvláště pak na pozadí plných náměstí demonstrujících na prezidentovu podporu.
Hledá se vyzyvatel Petra Pavla. Značka: nemusí být morálním majákem, stačilo by, že se nezapletl |
Andrej Babiš na nedávném sněmu ANO nadhodil téma hledání společného kandidáta vládní koalice pro prezidentské volby 2028 neboli s kampaní na podzim 2027. Respektive kandidátky, jelikož se též vyjádřil, že Česku by slušela prezidentka. Zatím asi spíše hledal nějaký tmel k posílení soudržnosti vládní koalice a vytlačení problémů jménem Filip Turek nebo letadla pro Ukrajina na vedlejší kolej.
Kandidát či kandidátka, na které(m) by se shodly všechny tři koaliční strany, by se sice možná našel (našla), leč sotva na něm (ní) půjde nalézt o mnoho více předností navíc než právě onu shodu. „Buďte slušnej a řekněte jméno!“ – lze na adresu prezidentských ambicí vládního tábora opáčit Andreji Babišovi parafrází jeho proslulého výroku z doby covidové pandemie. Silně personalizované prezidentské volby totiž moc nesnesou nějakou obecnou mlhovinu.
Pavlova dobrodružná jízda aneb Proč jsou pro prezidenta Macinkovy SMS vlastně jen prkotina |
Oproti tomu, Petr Pavel se nyní rýsuje coby horký favorit příštího souboje. Ve funkci se přece jen naučil lépe komunikovat, a zejména voliče stran nynější opozice si určitě získal lpěním na demokratických hodnotách i jasnou podporou Ukrajiny. A rovněž zásadovým přístupem k sestavení vlády, nejen stopkou pro Filipa Turka, ale i žádostí, aby Andrej Babiš veřejně deklaroval, jak naloží se svým střetem zájmů. Nyní se těší masové přízni veřejnosti díky zveřejnění Macinkova hulvátství. A lidé dlouhodobě oceňují i jeho civilnost, podporu spolků typu dobrovolní hasiči nebo vyznamenání nejen pro vojáky z misí, ale i pro školáka, jenž zachránil tonoucího dědečka. A již samo držení prezidentského úřadu představuje jistý bonus.
V posledních dnech se o Pavlovi dokonce mluví jako o potenciálním, či dokonce už reálném lídrovi opozice. Což je zčásti přehnané, poněvadž prostě není parlamentní stranou, ani tehdy, pokud si Piráti a Pirátky ve sněmovně navléknou flanelové košile. A v prezidentských volbách se mu podobná role může paradoxně vymstít. Do úřadu ho totiž přivedla především skutečnost, že není Babiš. A v prvních letech pobytu na Hradě se hodně snažil, aby ho občané nevnímali coby reprezentanta „pětikolky“. Nyní sice může za svou osobou shromáždit 43 % odhodlané podpory, ale též zbývajících 57 % nepřekonatelného odporu.
Jak Macinka zjistil, že psát i vydírat se musí umět. A co s tím vším chudák Babiš |
Oproti tomu, události i vášně mají svůj spád a zveřejněním sms od Macinky možná Pavel překročil Rubikon. Jako milovaný, ale zároveň i nenáviděný vůdce opozice bude mít stále velké šance svou funkci obhájit. Ostatně, z opozice se lépe startuje k úspěchu než z vládních lavic. Českou politiku tak možná opravdu začne formovat souboj hradního motorkáře s vládou smýkanou Motoristy. Pokud ano, čeká nás divoká, avšak rozhodně nikoliv bezstarostná jízda.
