Prezentují se jako ta vzdělanější a chytřejší část společnosti, a tedy jejich politická reprezentace by též měla dokázat „oblbnout“ starší ročníky nějak chytřeji než zlořečený Babiš. Což je z mé strany samozřejmě bonmot, který si ale klade za cíl stanovit úhel pohledu tohoto textu: nechce hodnotit, proč ten či onen (ta nebo ona) volí tu či onu stranu, zda je to správné, nebo nikoliv. Hlavní kritérium by mělo být řekněme demografické.
Úspěch hnutí ANO totiž viditelně odráží demografický vývoj české společnosti, její postupné stárnutí. Když na jaře 1998 brázdil Eduard Kremlička republiku ve volebním mikrobusu Kremláček, švestkově modré Mazdě z bazaru za 170 tisíc, věštily průzkumy veřejného mínění jeho straně Důchodci za životní jistoty (DŽJ) dokonce až deset procent.
Volební glosář: Škůdci na Hradě, masakr v Okamurově partě i zabíjačka v ODS |
Někdejší důstojník komunistické armády a v letech 1953–1989 člen KSČ tehdy pobíral, jak sám přiznal, nadprůměrnou penzi. Kremličkovi ale nakonec „vyfoukl“ voliče Miloš Zeman pro svou ČSSD a černý či spíše šedý kůň voleb 1998 nakonec získal jenom 3 % hlasů. A poněvadž se Kremlička vsadil, že pětiprocentní laťku překoná, musel kvůli prohrané sázce pozřít brouka potemníka.
Sociální demokracii posléze přebral voličskou základnu právě Andrej Babiš. A od devadesátých let nám tu rezervoár „šedivých hlasů“ utěšeně narůstá. Jde o fenomén typický pro všechny vyspělé západní země a nepřímo vypovídá o jejich úspěchu, o dobré životní úrovní, stále kvalitnějším (ale i dražším) zdravotnictví, o postupném „zelenání“ životního prostředí, nehledě na klimatickou změnu. Nicméně zároveň působí celkově „konzervativně“ neboli může snadno bránit potřebným reformám, modernizaci společnosti. Zvláště když, rozhodně v České republice, starší ročníky vykazují vyšší míru volební účasti než mladší generace.
A právě proto patří k asi nejvíce potěšujícím výsledkům letošního hlasování výběr řady mladých poslanců, především tedy poslankyň, navíc často díky preferenčním hlasům. Fenomén „kroužkuj ženu“ sice s infuzí „mladé krve“ úplně nesplývá, tvoří spolu ale znatelný průnik množin. A je statisticky prokazatelnější, poněvadž podíl žen v nové sněmovně vyskočil z 25 na 33,5 %, kdežto průměrný věk čerstvě zvolených zástupců lidu poklesl jen mírně, z 49,84 na 48,78 let.
Leč i tak stojí „omlazení skrze skokanky a skokany“ za pozornost. Historicky nejmladší poslankyní se stane jednadvacetiletá studentka práv a předsedkyně Mladých starostů Julie Smejkalová, jež v Praze díky preferenčním hlasům poskočila z deváté příčky na kandidátní listině na místo první. A vůbec, generačně-genderové skokanství má na složení nového poslaneckého klubu hnutí STAN zásadní vliv.
Seznamte se, nejmladší poslankyně, studentka a nová hvězda Starostů Julie Smejkalová |
V Moravskoslezském kraji se posunula z devátého na druhé místo šestadvacetiletá Ester Weimerová, v Pardubickém kraji voličské kroužky katapultovaly z pátého místa na první Anežku Nedomovou (24 let), přičemž jde o jediný mandát STANu v daném kraji. V Olomouckém kraji podobně „vyšachovala“ lídryni krajské kandidátky a poslankyni Hanu Naiclerovou šestadvacetiletá Zdena Kašparová.
V kraji Středočeském se s pomocí preferenčních hlasů posunula z šestého místa na třetí sedmadvacetiletá Adriana Chochelová. Matadorku hnutí STAN, poslankyni Věru Kovářovou, na kandidátní listině dvojku za Vítem Rakušanem, tak společně s poslankyní Barborou Urbanovou (34 let) odsunula na místo čtvrté, poslední volitelné. Ale abychom tu neměli jen samé ženy: jednatřicetiletý Matěj Hlavatý vyskočil v Královéhradeckém kraji z třetího místa na první, a tedy i do křesla ve sněmovně.
Soudě dle mediálního zpravodajství, u některých služebně i věkově starších politiků STANu se popsané omlazení nesetkalo úplně s pochopením.
U Pirátů se „kroužkovací raketou“ v kategorii 30- stala dvaadvacetiletá Katerina Demetrashvili, jež sice v Praze startovala ze sedmého místa, ale přistála na čtvrtém, posledním volitelném. Až na pátém finišovala skoro živá legenda pirátského hnutí, poslanec Jakub Michálek. Pirátům voliči nadělili „dámský klub“. Z osmnácti členů jsou jen tři muži: předseda Zdeněk Hřib, Ivan Bartoš a dvaadvacetiletý Samuel Volpe, jenž se ve Středočeském kraji díky preferencím udržel na druhém místě za Ivanem Bartošem.
Nicméně Piráti nasazovali na své kandidátní listiny mladé lidi mnohem systematičtěji než STAN. Což je dobře patrné nejen na zmíněném mladém poslanci, ale též na řadě nových pirátských poslankyň, často ve věku „lehce nad třicet“, které se však dokázaly posunout do čela menším „hupem“ ze druhého nebo třetího místa.
Falešný apel. Opravdu někomu chybí více žen v politice? |
Jediný mandát koalice Spolu v Libereckém kraji získala pětadvacetiletá Lucie Bartošová, aktivní členka Mladé ODS – preferenčním skokem z pátého místa. A jako příklad omlazování sněmovny lze určitě uvést i lídra Motoristů v Moravskoslezském kraji, třiadvacetiletého Matěje Gregora, jenž tu obhájil pozici jedničky na základě 8 340 preferenčních hlasů.
Těžko nyní odhadnout, kdo z mladých skokanek a skokanů v politice opravdu zakotví či kdo se probojuje třeba i k nějaké vůdčí roli. Někteří z nich nejspíše ano. Každopádně představují vítané hejno vlaštovek, jež svědčí o tom, že mladé generaci rozhodně není lhostejné, kudy a kam se bude Česká republika ubírat. A že mnozí její příslušníci nechtějí být jen hlasujícími diváky na tribuně. Snad se i díky nim česká politika postupně vymaní ze zajetých a už docela bludných kolejí, vyhloubených též osobními averzemi stárnoucích matadorů.
