Protest v Praze: Václav Klaus odmítl povinné očkování, Daniel Landa vyhrožoval občanskou neposlušností |
Svým vystoupením exprezident Václav Klaus demonstraci „Otevřeme Česko“ iniciativy Chcípl PES katapultoval o několik pater výš. Bez jeho přítomnosti by, navzdory několikatisícové účasti, po ní pes skoro neštěkl, takto obletěla svět. Nicméně pro Klause je nyní důležité, co dá účast na pódiu jemu.
Naprostá demagogie
Věcně byl jeho projev naprostou demagogií. Návrat do normálu, a tedy i otevření restaurací, hotelů či bazénů může přinést jedině vakcinace, pomineme-li Klausem podpořený scénář přirozeného promoření populace, v úvodu pandemie sice některými politiky i experty preferovaný, leč posléze téměř totálně opuštěný.
Znamenal by totiž obrovské množství mrtvých, jak přímo na covid, tak nepřímo, v důsledku zahlcenosti zdravotnického systému, neschopného pak řešit i víceméně banální záležitosti typu zánětu slepého střeva. Ostatně, statistika úmrtnosti, jež na podzim vyletěla raketově vzhůru, o tom vypovídá s mrazivě truchlivou výmluvností. Roste totiž počet mrtvých nejen na covid a s covidem, ale i nepřímo kvůli covidu.
Klaus starší se do pozice bojovníka s „covidovou hysterií“ pasuje už dlouho a postupně přidává plyn. Sedmnáctého listopadu zavítal na Národní třídu bez roušky, nyní už hřímá z tribuny. Již v dubnu loňského roku vydal jeho institut publikaci nazvanou Karanténa: Přežije naše svoboda éru pandemie?, na kterou navázala Klausova kniha Karanténa 2.0 s podtitulem Svět už není kulatý. Na obálce má „zeměkouli“ ve tvaru kostky. Klausův postoj lze v kostce shrnout větou, že daleko nebezpečnější než virus sám jsou vládní opatření.
Exprezidenta však evidentně nebaví „vejminek“ v zámečku, na který mu přispěl nejbohatší Čech Petr Kellner. Nestačí mu sepisovat brožurky s Jiřím Weiglem či jinými kolegy a sem tam rozvířit hladinu provokativním rozhovorem v médiích. Ať už si o jeho názorech myslíme cokoliv, nelze popřít, že představuje učebnicovou ukázku druhu jménem homo politicus. Bez politiky prostě nemůže dýchat.
Nyní vycítil příležitost. Podle průzkumů se vůči očkování staví odmítavě či s rezervou většina populace. A vládní opatření, jakkoliv nezbytná, skutečně znamenají těžkou ránu zejména pro živnostníky a drobnější podnikatele, pro majitele hospod, hotelů nebo sportovních areálů. Zejména mezi těmito lidmi narůstá frustrace, která si sama říká o politické uchopení, volá po někom, kdo by ji vedl.
A vysvětlení, že za vším vězí nikoliv virus, ale neschopná vláda, popřípadě nějaké spiknutí elit, většina z ekonomicky postižených ochotně přijme, poněvadž jim umožňuje nějakou aktivitu, konání ve stylu, na nějž byli zvyklí v předcovidovém světě. S virem se bojovat nedá, respektive dá, avšak rouškami, rozestupy, karanténou a očkováním.
V době vzniku Trikolóry vedené Václavem Klausem mladším probleskovaly zprávy, že Klaus senior není se svou pozicí ve straně (předseda odborné komise pro zahraniční politiku) spokojen, že očekával víc. Synkovi se ale moc nedaří, zatím nestačil ani na Okamuru. Trikolóra se tak během posledních pár měsíců jevila téměř jako mrtvý projekt. Její parlamentní minireprezentace tří přeběhlíků, tedy Václava Klause mladšího, Zuzany Majerové Zahradníkové a Terezy Hyťhové, se na Staromák též dostavila, a na stranickém Facebooku dokonce zveřejnila společné foto. V rouškách!!! Na tribuně ale úřadoval pan otec, který chtěl možná synka opět něco přiučit rodinnému řemeslu.
Klaus mladší pak v Echu24 publikoval text vysvětlující svou účast na demonstraci. Od otce se ale dost liší, poněvadž vlastně vyzývá přímo k válečné mobilizaci v boji s pandemií, leč tak, aby se nezastavil běžný život. „Proč nedokážeme nahnat desítky státních úředníků (nebo studentů nebo mládeže) do práce v pečovatelských domech?“ ptá se například – docela autoritářsky. Pandemii nebagatelizuje a mrzí ho, že „jsme jako Češi vzdali boj o vývoj vlastní vakcíny“.
Klausův horizont
Klaus starší letos oslaví osmdesátku. Žijeme ovšem v době, kdy se o post amerického prezidenta střetl čtyřiasedmdesátiletý Donald Trump se skoro osmasedmdesátiletým Joem Bidenem, který v kampani nabíhal na pódia svižným klusem ve snaze napodobit jen o rok mladšího Micka Jaggera.
Klausovým horizontem jsou však spíše nikoliv prezidentské, ale letošní parlamentní volby, přičemž jeho případný comeback se nemusí omezovat na snahu polít Trikolóru živou vodou.
Nadcházející měsíce budou nejen kvůli pandemii velmi turbulentní, a tím spíš lze dnes sotva něco přesněji předvídat. Nicméně chce-li Václav Klaus opravdu pomýšlet na návrat, měl by dát na dobrou radu svého soka i přítele v jedné osobě Miloše Zemana: „Nech se očkovat, Václave, nebo riskuješ ve svém věku, že tě covid dožene.“
