Ministr vnitra a šéf ČSSD Jan Hamáček se vyslovil pro vznik parlamentní komise, která by měla vyšetřovat pochybení spočívající v pozdní reakci na současnou vlnu covidové pandemie. Měla by prý vzniknout až po jejím odeznění. Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová Jana Hamáčka podpořila, leč neopomněla si do něj zároveň rýpnout: když opozice na jaře vyšetřovací komisi chtěla, ČSSD dala od jejího návrhu ruce pryč, poněvadž se údajně obávala přezkoumání předražených nákupů roušek a dalšího zdravotnického materiálu v Číně, realizovaných po linii Hamáčkových čínských kontaktů.
Máslo na hlavě
Na uvolňování restrikcí je ještě brzy, shodli se Hamáček s Havlíčkem. Otevření škol je zatím v nedohlednu |
Hamáčkovo jarní „máslo na hlavě“ je jiné povahy než Babišovo podzimní. Zdravotnický materiál jsme tehdy neměli, jinde než v Číně nebyl v požadovaných objemech k dostání a mohli jsme ještě hovořit o štěstí, že předseda ČSSD dovede v říši středu oslovit své svérázné kamarády. Na jaře totiž zaspali všichni, proto pak o roušky propukla mohutná dračka, a Česká republika se dokázala probrat k akci jako jedna z prvních.
Letní absence přísnějších opatření, která by podle všeho zmírnila dopady současné vlny, je v kontextu jarní zkušenosti daleko trestuhodnější. Ovšem Jan Hamáček coby místopředseda vlády tu s Andrejem Babišem plovou na jedné lodi. Co udělal, aby premiéra přiměl k „utažení šroubů“? Jestli již v létě propočty věštily katastrofu, měl přece, pokud se mu nepodařilo prosadit adekvátní vládní reakci, spolu se svou stranou z vlády vystoupit. Takto je minimálně spolupachatelem, sice namítal, avšak příliš měkce.
Krajské volby každopádně odstartovaly kampaň před parlamentními volbami 2021, kterou covid samozřejmě nezbrzdí, ale ještě umocní. ČSSD se hodlá od svého koaličního partnera politicky maximálně emancipovat a zachránit si tím kůži. A nezvládnutí pandemie nesporně tvoří ideální téma do volebního zápasu. Podle Markéty Pekarové Adamové by do hry měla dokonce vstoupit i policie. Je samozřejmě sporné, lze-li na chybný vládní krok včetně kroků s fatálními důsledky aplikovat jinou než politickou odpovědnost, leč řada schopných právníků určitě dokáže ukout konstrukci, jež trestní odpovědnost dovodí. Mnoho schopných advokátů ale naopak dovede podobný útok přinejmenším vyautovat. Na uvedeném poli lze tedy očekávat dlouhou právní bitvu s nejasným koncem. I kdyby se rozeběhla až na jaře, stane se tím spíše součástí předvolební kampaně. Podobně jako Janem Hamáčkem avizovaná parlamentní komise, která, tak jako většina jejích předchůdkyň, stejně nic nevyšetří.
Hamáček: Nouzový stav může trvat do Vánoc. Prioritou vlády musí být přijetí strategie pro uvolňování opatření |
Pokud však voličům schází přesná kritéria či dostatek důkazů k posouzení, kdo navrhuje správná opatření a kdo je populista, kalendář jim přináší nádherný test: Vánoce! Tlak na rozvolňování opatření bude obrovský. Zrušenou olympiádu v Tokiu lidé ještě skousli, dovolenou u českého rybníka namísto Jadranu pro jednou taky, ale přijít kvůli covidu o Vánoce? Nenakupovat dárky, neveselit se na vánočních večírcích, omezit tradiční návštěvy příbuzných? A potom třeba Silvestr maximálně v šesti s dvoumetrovými rozestupy a pouze do 21:00? To přece ne! A pro obchodníky může ztráta vánoční nákupní horečky znamenat krach. Rozhodování politiků proto určitě nebude lehké. Ale pokud vláda dejme tomu příliš rozvolní, nehledě na zdvižený varovný prst epidemiologů, začne opozice volat po utužení opatření?!? Neuslyšíme od ní spíše, že je třeba použít zdravý rozum a spolehnout se na občany a na jejich svobodné zodpovědné chování? A vznikne pak i parlamentní komise pro vyšetření původců povánoční covidové vlny?
Permanentní bagatelizace
Na českém vztahu ke covidu je snad nejhorší skoro permanentní bagatelizace celého problému. Jde nepochybně o jednu z největších zkoušek našich nejnovějších dějin, podzimní druhá vlna, jež řádí po celém světě, ukázala, jak záludný je virus nepřítel. A pořád patrně neřekl poslední slovo. Zanechá tu po sobě nejen mrtvé či občany s trvalými zdravotními následky, ale též obrovské ekonomické škody. Celá odvětví ekonomiky, například cestovní ruch, hodně utlumí. Do doby před covidem se už nevrátíme, byť po tom většina stále, a zcela pochopitelně, touží.
Voliči by tedy po politických stranách, vládních i opozičních, měli požadovat především plán ekonomických reforem, které umožní fungování covidového a pocovidového hospodářství. Plán na oživení ekonomiky, jež přece musí mj. vydělat i na pokrytí rozpočtových schodků vyvolaných kombinací neočekávaných výdajů a neočekávaného propadu v příjmech. Půjde o opatření dosti bolestivá, a tudíž rozhodně nepopulární. Hodlá-li proto současná opozice za rok převzít vládu, měla by voličům na prvním místě nabídnout vlastní recept na léčbu ekonomiky, u níž má covid bezpochyby těžký průběh.
