V první listopadovou neděli se v Moldavsku uskuteční ostře sledované druhé kolo prezidentských voleb. Post hlavy státu bude obhajovat současná, prozápadně orientovaná prezidentka Maia Sanduová, která v prvním kole obdržela 42,45 procenta hlasů. Jejím soupeřem je bývalý generální prokurátor Alexandr Stoianoglo, který hájí barvy nepokrytě proruské Strany socialistů. Od voličů získal bezmála 26 procent hlasů.
Vítězství Sanduové ještě v prvním kole mělo pojistit referendum o ústavním zakotvení vstupu do Evropské unie jakožto cíle země. Hlasy ve prospěch evropské integrace Moldavska však jen tak tak překonaly padesátiprocentní hranici. Proti doplnění ústavy vystoupilo 49,62 procenta účastníků plebiscitu.
Pokud bychom se na výsledky hlasování o změně ústavy podívali podrobněji, zjistili bychom, že referendum bylo úspěšné pouze v devíti okresech včetně hlavního města Kišiněva. Zbylých 27 okresů hlasovalo proti. Prounijní cesta těsně zvítězila díky 181 tisícům hlasů Moldavanů žijících v zahraničí.
Magie moldavské politiky
Dalo by se to nazvat magií moldavské politiky. Když zkraje tisíciletí v republice vládl komunistický prezident Vladimir Voronin zprvu usilující o připojení Moldavska k Svazovému státu Ruska a Běloruska, podpora integrace do EU byla ve společnosti maximální. Nyní, když vládne v zemi proevropská vláda a Moldavsko získalo status kandidátské země, referendum bylo úspěšné jen díky desetinám procenta hlasů.
Moldavsko se těsně vyslovilo pro cestu do EU. Kremlu se výsledek nelíbí |
Hrozí tedy riziko, že Sanduová už v prvním kole narazila na elektorální strop. V druhém kole bude pro ni složité najít dodatečné voliče k porážce Stoianogla.
Moldavsko může zažít obdobnou situaci jako na jaře Slovensko během druhého kola prezidentských voleb. Ivan Korčok v prvním kole vedl o pět procent nad Petrem Pellegrinim, druhé kolo však prohrál, neboť nemohl na svou stranu přilákat voliče ostatních neúspěšných kandidátů.
„Šance na vítězství Maii Sanduové jsou padesát na padesát. Jejím úkolem je k 3. listopadu získat maximální počet hlasů uvnitř země a maximálně mobilizovat diasporu,“ vysvětluje politolog Anatolij Dirun.
„Hlavní zdroj dodatečných hlasů se nachází za hranicemi Moldavska. Protože pokud uvnitř země nenajde její tým způsob, jak přilákat na stranu prezidentky lidi z těch okresů, které hlasovaly proti změnám ústavy - a takových okresů byla většina - pokud se ji nepodaří vytvořit novou agendu, tak 42 procent, která získala v prvním kole, je mezní hranice.
Proto rezerva, odkud může získat nové hlasy, se nachází pouze v zahraniční diaspoře. Rezervu tedy skutečně má,“ dodává politolog Dirun z Podněsterské republiky, která je de iure součástí Moldavska.
Přestože i občané Podněstří, které má mezinárodně neuznanou vládu a tradičně tíhne k Moskvě, mohou hlasovat ve volbách, pokud mají moldavské občanství, z 90 tisíc vytištěných volebních lístků jich do uren spadlo pouze 16 tisíc. Na prvním místě se zde v prvním kole s více než 35 procenty hlasů umístil Stoianoglo. Prezidentka Sanduová obdržela o deset procent méně.
Západoevropská diaspora
Podněstří však není tím místem, kde hlava státu musí voliče najít ke svému znovuzvolení. Podle údajů moldavského ministerstva zahraničí a evropské integrace v zahraničí žije více než milion Moldavanů. Především v Rusku, Itálii, Francii a Německu. Sanduová míří na evropské Moldavany, kteří ji v prvním kole přinesli bezmála 170 tisíc hlasů.
Probuzení západoevropské diaspory k volbám má jistý potenciál. Evropští Moldavané mohou vidět v Stoianoglovi hrozbu zpomalení integrace země do EU a přízrak „postsovětského“ marasmu. Na kolik hlasů může spoléhat, však není jasné. Za Sanduovou hlasovalo méně lidí než za ukotvení unijního směřování v moldavské ústavě.
Podněstří žádá Putina o ochranu. Čelíme tlaku Moldavska, tvrdí separatisté |
„Pokud by Maia Sanduová zvítězila pouze díky hlasům diaspory, byla by formálně považována za vítěze, ale politicky by to byla pro ni porážka. V Moldavsku by nastalo dvojvládí a krize moci,“ varuje Dirun.
Pomyslným jazýčkem na vahách mohou být voliči kandidáta, který se umístil jako třetí. Lídr partaje Naše strana Renato Usatîi získal sice necelých čtrnáct procent hlasů, v minulosti ale hned dvakrát dokázal zvrátit prezidentské volby.
Usatého lze označit za kontroverzního politika s ještě kontroverznějším byznysovým pozadím. Dříve otevřeně proruského politika Rusko obviňuje, že se podílel na mezinárodní pračce špinavých peněz ruských korupčníků. A ještě předtím, v roce 2016, byl na něho vydán mezinárodní zatykač kvůli spoluúčasti na pokusu o vraždu ruského bankéře Germana Gorbuncova. To však politické kariéře Usatého nijak neublížilo.
V roce 2016 Usatého prezidentský kandidát, známý novinář Dumitru Čubašenko, v prvním kole obsadil třetí místo. V druhém kole Usatîi veřejně podpořil Igora Dodona, šéfa prorusky orientované socialistické partaje, která byla součástí protivládního opozičního tábora. O čtyři roky později se sám pokusil o kandidaturu na hlavu státu a opět skončil na třetím místě. Usatîi se v té době s Dodonem po rozepřích rozešel, a tak podpořil Sanduovou, které nepochybně pomohl ke zvolení.
Bez jasného motivu
Dirun se však nedomnívá, že by faktor Usatého mohl tentokrát zvrátit druhé kolo ve prospěch Sanduové.
„Dá se předpokládat, že zhruba 10-12 procent příznivců Usatého bude volit Maiu Sanduovou. Protože Renato Usatîi působí v opozici, hlasují pro něho rusky mluvící voliči, volí ho tradicionalističtí moldavští voliči. Jeho voliči se nacházejí v tak zvané rudé zóně, v tradičně prorusky orientovaných okresech. Sám se hlásí k středolevé politice.
Ano, mohl by oslovit své voliče, aby podpořili Sanduovou jako před čtyřmi lety. Ale před čtyřmi roky měl Usatîi jasný motiv. S Dodonem měl konflikt a chtěl, aby prohrál prezidentské volby. Nyní by voliči Usatého nepochopili, proč by měli hlasovat proti Stoianoglovi. Stoianoglo je nový politik, není o něm známo, že by byl namočen do korupčních skandálů,“ vysvětluje politolog.
V pondělí Usatîi ve svém prohlášení oznámil, že nemůže podpořit Sanduovou v druhém kole prezidentských voleb. „Po čtyřech letech mandátu Maii Sanduové a třech letech vlády Strany akce a solidarity (politická strana Sanduové) nemohou získat mojí podporu,“ uvedl.
Podle jeho slov jej provládní média očerňovala a vláda zablokovala všechny jeho protikorupční iniciativy. Zároveň však Renato Usatîi nevybídl své stoupence, aby hlasovali za Stoianogla.
Nakupování hlasů za ruské peníze
Výrazným faktorem letošních prezidentských voleb v Moldavsku jsou zásahy do hlasování zvenčí.
Z Ruska do Moldavska proudily finanční prostředky, kterými byly nakupovány hlasy voličů. Vrchní policejní inspektor Viorel Cernăuțeanu uvedl, že pouze v září a říjnu bylo prostřednictvím ruské banky Promsvyazbank, kterou řídí syn někdejšího ruského premiéra a bývalého šéfa zahraniční rozvědky Pjotr Fradkov, převedeno 39 milionů dolarů určených na podplacení voličů.
Hovoří se o tom, že mohlo být koupeno minimálně 130 tisíc hlasů.
Není však jasné, nakolik se jedná o vlivovou operaci Moskvy a nakolik ambice moldavského oligarchy Ilana Șora manipulovat politikou v Moldavsku. Se vší pravděpodobností jde o spojené nádoby.
Șor se od roku 2019 nachází v exilu v Izraeli kvůli odsouzení za podvod a praní špinavých peněz. Je jedním z aktérů krádeže miliardy dolarů z třech moldavských bank v roce 2015. V roce 2022 na něj uvalily sankce Spojené státy, o rok později Evropská unie. Șor se dlouhodobě snaží destabilizovat Moldavsko prostřednictvím různých hybridních akcí a neskrývá svou proruskou orientaci.
„Je jasné, že ruské zájmy v regionu jsou a budou. Stejně jako v regionu jsou zájmy Západu. Vláda prezidentky Sanduové disponuje veškerou mocí v zemi, ale nebyla schopna zastavit toto vměšování. To je ukázka slabosti současné vládní moci,“ říká politolog.
„V polovině srpna centrální volební komise omezila činnost strany Šance a neumožnila jí účastnit se referenda a prezidentských voleb kvůli netransparentnímu financování. Avšak kvůli netransparentnímu financování nebyl stažen z prezidentských voleb ani jeden kandidát. A ani jeden kandidát nebyl obviněn, že je financován z Ruska. To také vyvolává jisté otázky ohledně kompetence moldavských orgánů,“ dodává Anatolij Dirun.
