Jakkoliv by se zdálo naprosto logické, aby se dotyční znovu spojili, nestalo se tak, protože na jedné straně zapůsobila přehnaná sebedůvěra z dobrého startu, na druhé uražená ješitnost. Pro voliče obou uskupení je škoda, že si Šlachta ani Macinka neuvědomili, že volby a politika nejsou místem zatahování emocí, kdo koho nemá a má rád, ale disciplína orientovaná na naplnění smyslu existence politických stran a hnutí – získání pozic v Poslanecké sněmovně a ideálně také ve vládě, případně mít na vládu alespoň vliv.
Macinka nabízel Šlachtovi obnovu spojenectví. Zbláznil se, odmítl šéf Přísahy |
Motoristé sobě promeškali rok, kdy se měli představovat jako alternativa pro zklamané voliče především ODS (i zbytku vlády). Místo toho se snažili získávat voliče v opozičním táboře, kde jsou už karty rozdané. Středové hnutí ANO, tradiční levice reprezentovaná hnutím Stačilo! včetně komunistů a sociálních demokratů, pravicově národovecké SPD. Kdo si nevybere a opoziční strany volit nechce, což je každého právo, mohl mít naději právě v Přísaze (důraz na bezpečnost) a Motoristech sobě (recepty původní ODS). Hranice pěti procent pro vstup do sněmovny by se nezdála tak daleko, pokud by se nejednalo o koalici dvou stran.
Uspějí ve volbách?
Říká se, že nemá smysl mít vztek vůči tomu, co nemůžeme změnit a stejně tak nemá smysl paralyzovat se panickou hrůzou vůči tomu, co neznáme. Jinak řečeno, problémy se řeší nejlépe s klidnou myslí. A stav rozhádanosti bylo možné změnit a usmíření není věcí neznámou. Takto se ale nezachovali ani Macinka, ani Šlachta.
Volby by vyhrálo hnutí ANO, rozšíření Stačilo! o SOCDEM se neprojevilo |
Macinka se evidentně snažil omluvit za úvodní lapsus, dal dobrou nabídku řady volitelných míst i peněz za volby, Šlachta ovšem omluvu nepřijal a výsledek je zřejmý. Kohouti mohli mít dost zrní na velkém dvoře Poslanecké sněmovny, takto jim možná ani troška zrníčka za volby z tříprocentní hranice státního příspěvku nezbude. Ovšem volby jsou daleko, nic není ztraceno, ale cesta každý sám bude trnitější, než kdyby na to byli dva.
Politicky zralé by bylo velkoryse se přes věc přenést, říci, co jsme si, to jsme si, nikoliv malicherně trvat na svém. Pokud ale není někdo zralý dostatečně na vzájemné odpuštění, je zralý dost na účast ve sněmovně? Motoristé sobě na krizovém sněmu začali dělat, co mají – důraz na recepty devadesátek, které mnohým nevoní coby kapitalismus devatenáctého století, pro jiné jsou však manou nebeskou. Přísaha s jedním senátorem Robertem Šlachtou hodlá dle svých slov kandidovat sama, s hlavou vztyčenou a čistým svědomím.
Škrty neziskovkám, úspory, vyrovnaný rozpočet, Motoristé ukázali program |
Pocit promeškané příležitosti může ale nejen obě uskupení stát cenné hlasy, nýbrž také způsobit, že voliči v touze, aby jejich hlasy nepropadly, je nahází raději jiným. Což je obecná škoda, protože není většího zmaru než propadlého hlasu. Z nastalé situace mohou mít kromě Motoristů a Přísahy radost všichni ostatní.
