O muslimech a psech aneb Až si čuchneš, zavrtíš ocasem

Poslední slovo   20:00
Ve školce pod námi pracují tři muslimky. Všechny chodí v hidžábu a všechny to jsou milé, veselé holky. Ta nejmladší z nich, narozená v Londýně, nosí hidžáb spíš jako módní doplněk než náboženský symbol, ráda si k němu obléká vypasované džíny a těsnou halenku. Její nejoblíbenější tričko má sice předpisově dlouhé rukávy a není průsvitné, ale jsou na něm vytištěné obrysy vnadného ženského těla – stíny prsou, pupík, prořezané svaly na břiše.

Iva Pekárková. | foto: MAFRA

Amině je třiadvacet, ale vypadá nanejvýš na sedmnáct. Občas mě prosí, ať ji vyfotím, a pak své fotky ve vyzývavých pózách – ale s hidžábem na hlavě – věší na sítě. Nemyslím, že hledá milence nebo dokonce zákazníky. Jen jí dělá dobře, když ji chlapi obdivují - příští rok si má brát kluka, kterého pro ni našli rodiče. Amina proti dohodnutému sňatku nic nemá, jen si předtím chce aspoň trochu užít a pochlubit se světu svou krásou.

Aziza a Bintu jsou vdané. Obě vychovávají děti i manžela a zdá se, že se jim to daří.

Posmrtné osudy krůty, kterou jsme letos na Vánoce nekoupili a nesnědli

Každá naše muslimka je odjinud a každá vyznává maličko jinou víru. Ale jedno mají společné: nesnášejí psy. Když po pozemku našich sousedů kvakerů pobíhal čokl, naše muslimky odháněly děti od plotu, otřásly se hnusem pokaždé, když štěkl, a párkrát si přes nízký plot dokonce uplivly.

I psy, kteří si občas ulevují na trávníku před kostelem, špatně snášejí a tak trochu je pobouří každé psisko, které projde okolo.

Školka pečuje i o hodně malé děti – můžete jí svěřit potomka už od šesti měsíců -, a tak nakupuje spoustu plenek a dětské výživy. Firma, která jim dětskou výživu dovážela, se ale rozpadla a mě nenapadlo nic lepšího, než jim doporučit jinou. Věděla jsem o ní díky tlumočení – sociální pracovnice ji často doporučují rodičům a pěstounům malých dětí. Přeposlala jsem Azize link a školka si objednala, co potřebovala.

Výprodejové bitvy začínají. Mám jeden dobrý důvod se jich neúčastnit

A víte, co se stalo? Když dětská výživa dorazila – svalnatý chlapík vylovil tři bedny z dodávky a donesl je až ke vchodu – Bintu, která je přebírala, málem trefil šlak. Na každé bedně byl obrázek pejska a takhle velký nápis: „Až si čuchneš, zavrtíš ocasem!“ Drobnějším písmem na ní stálo: „Každé dítě potřebuje psa. Každý pes potřebuje dítě.“

Ne, nebyl to omyl, v bednách byla skutečně dětská výživa. Firma ale právě rozšiřovala sortiment o žrádlo pro psy a rozhodla se svou nabídku inzerovat tímhle způsobem.

Bintu minutu stála nad bednami jako opařená a zjevně na konci svých sil. Potom se rozeřvala smíchy. Štítivě vybalila z krabic sklenice a papundekl odnesla do kontejneru v natažené levici, aby se ten odporný nápis náhodou nedotkl jejího těla.

Kompartmentalizujete? Toužíte-li po mnohoženství, vězte, že není zadarmo

Dětská výživa prý byla kvalitní, nikdo mi nevyčítal, že jsem jim poradila špatně. Ale už pár týdnů stačí, abych přešla přes dvůr, a Bintu se dá do smíchu. Někdy se k ní přidají i Aziza s Aminou.

Skoro se bojím vyjít ze dveří. Muslimové jsou vážně nebezpeční.

Vstoupit do diskuse (17 příspěvků)
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.