Automobil vynalezlo ministerstvo financí, povzdychl si kdysi kdosi. Skutečně, máloco je v našich životech zdaněno tolikrát jako automobil. V některých evropských zemích to začíná už daní za jeho pořízení, případně provoz, taková daň z movitosti. U nás je to silniční daň za firemní auta. Daň spotřební z pohonných hmot. Od 1. ledna 1995 se platí poplatek za použití dálnic a rychlostních silnic, od roku 2006 platí mýtné všechny vozy nad 3,5 tuny.
Dopravci se logicky snaží zpoplatněným úsekům dálnic vyhnout. Je to drahé.
Původně šlo o úhradu za ošoupání a správu dálnic. Později se ještě zavedlo kritérium ofuku oxidem uhličitým. Tak se zjevily slevy pro auta na propan-butan a zemní plyn, později na elektrická auta, která sice ošupují stejně, ale méně ofukují.
Ještě se k ošupnému přidal poplatek za hluk a za znečištění životního prostředí provozem. Z původního poplatku za užívání dálnice už jsou poplatky čtyři. Ofučné státu loni vyneslo o 15 procent více peněz než v roce 2023, celkem 17 miliard korun. Za letošní půlrok výběr mýtného stoupl meziročně o 12 procent.
Ať stát vynalezne jakýkoliv poplatek, bude jej napříště už jen rozšiřovat a zvyšovat, až kolem něj vykvete velkolepý úřad. V roce 2007 bylo dálnic a rychlostních silnic 950 kilometrů. V roce 2016, kdy se z rychlostních silnic staly dálnice, se platilo za 1 476 kilometrů, z toho 1 242 kilometrů byly ty dálnice. Do roku 2024 dálnic přibylo 200 kilometrů, ale zpoplatněných úseků 2,8násobek, celkem 2 836 kilometrů.
Dopravci loni zaplatili v Česku na mýtném rekordních 17,161 miliardy korun |
Pro náklaďáky se zavedlo mýto podle denní doby znečišťování a ošoupávání. V pátek odpoledne se šoupe moc, je to nejdražší. To je také doba, kdy nejvíce řidičů dálkové dopravy dojíždí domů na víkend. To se dopravci rozšoupnou.
Téměř současně vypukl problém, že se někteří dopravci snaží zpoplatněným úsekům vyhnout. Hlavně dálnicím, které jsou na těžkou dopravu stavěné, a proto jsou nejdražší. Proti tomu se musí bojovat. Nejlépe dopravními značkami zakazujícími vjezd tu větším, tu menším, onde všem nákladním autům.
Východně od Prahy dosáhla hysterie takové míry, že po silnici 1. třídy mezi Prahou a Kolínem se náklaďákem prakticky projet nedá, natož prosmyknout se venkovem mezi D1 a dálnicemi na sever, takže se všechna těžká doprava žene přes sídliště Jižní Město a Spořilov a je to o nějakých 30 kilometrů delší a ekologičtější.
Samosprávy si vydělají
Od roku 2029, až vyprší smlouva se společností Czech Toll, která výběr mýtného zajišťuje, se poplatek za využívání dálnic bude moci rozšířit i na krajské silnice nižších než 1. tříd, dříve zvané okresky. Krajská hejtmanství to většinou vítají a na výběr se těší. Efekt bude jediný: místní samosprávy si na úkor dopravců přivydělají.
Objíždění placených komunikací není výlučně český národní problém. Dělá se to, pokud vím, i v Německu, Nizozemsku nebo Rakousku. Ale efekt je sporný. Řekněme, že kamion s pěti a více nápravami o hmotnosti vyšší než 12 tun a motorem v emisní třídě VI za 200 kilometrů po dálnici mezi Prahou a Brnem zaplatí na mýtném 1 091 korun. Když to vezme okolo, třeba přes Svitavy a na Hradec Králové, najede si více kilometrů a zvýší se mu spotřeba nafty možná až o 10 litrů na 100 kilometrů, což vyjde bratru na tisícovku. Pojede o dvě hodiny déle, to je na platu řidiče dalších snad 1 000 korun. Takže na tom objezdu moc neušetří.
Roční dálniční známka zdraží o 140 korun. Navýšení bude platné už od ledna |
Důvodů, proč se vyhýbat zpoplatněným dálnicím, bude patrně více. Ale jeden, totiž mýtné, by rázem odpadl, kdyby se právě za dálnice neplatilo. Naopak, platilo by se za všechny ostatní silnice.
Při dnešní technologii není problém zpoplatnit auto, jakmile by opustilo svůj dvůr, svou obec nebo případně okres (abychom nezničili místní malé podnikatele a rozvážkové služby). V ten moment by byly dlouhé a těžké náklaďáky tam, kde je chceme mít. Taková je ekonomika. Jenže v ní není už žádná politika.
Další a další radary
Zavedení mýta pro kraje má být dobrovolné. Dejme tomu, že se stane. Bude ale nutné rozšířit flotilu pronásledovačů neplatičů do polí a lesů mezi městečky a vesnicemi. Instalovat odhalující radary, vyslat policejní drony.
Jednoho dne roku 2030 přijde na krajský úřad starosta nějaké vsi, že mu jezdí před chalupou nějak moc náklaďáků, a jestli by tedy mýto nemohlo být i tam. Proti tomu se postaví majitel místní večerky a krajskému národnímu výboru zkusí špatnou češtinou vysvětlit, že by mu v důsledku mýta přestali do krámu jezdit pekaři.
Vyhlásí se referendum, Hnutí Duha uspořádá happening, Arnika vydá závěry vědecké studie, kolik obyvatel té obce každý rok umře na oxid uhličitý a Děti Země zažalují referendum u správního soudu. Zasedne krajské zastupitelstvo, pohádá se, rozpadne se koalice, odstoupí hejtman…
Výborná situace nastane v roce 2027, kdy se začnou kupovat emisní povolenky na motorová paliva. Stát se za to určitě nevzdá ofučného. Takže za jeden a tentýž oxid uhličitý budou dopravci platit dvakrát. Ještě někdo věří tomu, že mýtné je na údržbu silnic a dálnic?
