Cena elektřiny letí nahoru nejrychleji. Před rokem stála 44 USD/MWh, první den války 127 USD/MWh, dnes 487 EUR/MWh. S tím bezprostředně souvisí i ceny plynu, od nichž se ceny elektřiny do značné míry odvíjí. Před rokem 17 EUR/MWh, první den války 95 EUR/MWh a dnes 235 EUR/MWh. Ponechme nyní stranou fakt, že na dodávkách energií, které jsou zatíženy rizikovou přirážkou, vyplývající z nejistoty, paradoxně vydělává právě Rusko, na které svět současně uvaluje ekonomické sankce…
Z pohledu spotřebitele je zcela jasné, že ceny půjdou dále nahoru a v tuto chvíli je energeticky ztracen již celý rok 2023. Důvodem je to, že současné ceny se zatím do peněženek rodin a firem zásadně nepromítly, neboť velkoobchodní dodavatelé stále využívají fixace z roku 2021. Současné burzovní ceny uvidí většina odběratelů ve svých peněženkách v příštích měsících.
Evropa je pod přímým útokem Ruska už léta. Kdo má v NATO na starosti pískání poplachu? |
O nic lepší to není ani s ropou. Ta se ještě před rokem obchodovala v ceně 66 USD/barel, první den války to bylo za 99 USD/barel a dnes atakuje od rána hodnotu 130 USD/barel. Jen připomínám, že historické maximum bylo v roce 2008, kdy šly ceny až ke 140 USD/barel.
Můžeme diskutovat, jak se na cenách pohonných hmot u čerpacích stanic podepsala již tato burzovní cena a jak spekulace obchodníků, v každém případě je ale otázkou dní, kdy se krátkodobá spekulace pumpařů srovná s reálnou cenou a ta bude pravděpodobně ještě vyšší, než současných 40 – 45 Kč/litr pohonných hmot. Chaos do cen vlívá i fakt, že evropské pojišťovny již odmítají pojišťovat ruské dodávky a některé korporace individuálně bojkotují ruské produkty. To způsobuje vyšší nejistotu a ceny letí dále nahoru. Což ale opět vyhovuje Rusku…
A aby toho nebylo málo, cena potravinářské pšenice stoupla od začátku války o téměř 40 %. A zdaleka nejde jen o pšenici, na desetiletém maximu jsou ceny kukuřice či sójového oleje. Co to znamená? Musíme se připravit na to, že se zdraží pečivo a olejniny o desítky procent.
Co z toho vyplývá pro nás? Musíme připravit na další inflační vlnu. Přeloženo do češtiny, ruku v ruce se sankcemi a podporou Ukrajiny musíme řešit i ekonomické dopady. Pokud možno s předstihem. Zjednodušeně řečeno, nesmíme ustat v jednotném postoji vůči agresorovi, ale současně musíme neprodleně připravit opatření, která utlumí dopady jak na domácnosti, tak na firmy. A zde se s vládou zásadně neshodneme. Tak jako podporujeme kabinet v postoji vůči Ukrajině a Rusku, tak není možné tolerovat bohorovný přístup k cenovým dopadům na Česko.
Energetické problémy totiž nejsou jen v důsledku války, ceny byly vysoké již na konci roku, ale vláda k bobtnajícímu problému přistoupila přezíravě, nebrala v úvahu ani návrhy opozice, ani odborníků, ani postupy v okolních zemích. Výsledkem je absolutní nepřipravenost a rozpočtové panoptikum. Již dnes je každému jasné, že rozpočet je mrtvý a že se musí připravit jeho novela. Ta nebude daleko od našeho původního návrhu, byť v jiné struktuře výdajů.
Dopadne to stejně jako s covidovou podporou podnikatelů. Nejprve ji vláda zamázla, pak ji připustila, ale nikoliv s programy bývalé vlády, nakonec je spustila přesně podle našich původních programů. Stejný postup bude s energetickou podporou. Nejprve nic, pak něco málo, ale ne plošně, nakonec to bude mix programů plošných, snížení daní a zastropování cen. Podobně, jak jsme navrhovali. Škoda času, vše mohlo již fungovat a mohli jsme si ušetřit rozpočtové provizorium…
Karel Havlíček, místopředseda PSP ČR a stínový ministr průmyslu a obchodu.
