Spořitelna zvýšila úroky z vkladů, vysílá tím signál ostatním. Inflaci ale takto porazit nelze |
Šestiprocentní inflace by znamenala, že se životní úroveň Čechů v příštím roce sníží nejvýrazněji od krizového roku 2013. Podle říjnového pravidelného šetření České národní banky mezi tuzemskými i zahraničními analytiky totiž průměrná nominální mzda poroste v příštím roce pětiprocentním tempem.Reálná mzda českých pracovníků by se tak snížila o celé jedno procento. Výraznější ztrátu kupní síly utrpěli Češi v tomto miléniu pouze jednou, a sice ve zmíněném krizovém roce 2013. Tehdy reálná mzda poklesla dokonce o 1,5 procenta.
Ovšem ani pokles reálné mzdy přesahující dokonce i úroveň 1,5 procenta nelze pro příští rok vyloučit. To by znamenalo, že Češi si budou muset „utáhnout opasky“ nejvýrazněji od 90. let.
Ministerstvo financí totiž dosud předpokládalo inflaci v roce 2022 čítající 3,5 procenta. Svoji prognózu tak upravilo vydatně směrem vzhůru. Jestliže během pár měsíců došlo k navýšení odhadu z 3,5 na zhruba šest procent, nikde není psáno, že nemůže dojít ještě k navýšení na 6,5, či dokonce až sedm procent. Pokud by se inflace pohybovala v pásmu od 6,5 do sedmi procent, přičemž by mzdy narostly nominálně opravdu jen o pět procent, Češi by si reálně pohoršili vskutku nejvýrazněji od zmíněných 90. let.
Na co sází trh
Úpravou svého odhadu ministerstvo financí následuje Českou národní banku, která již v minulém týdnu rovněž upravila svůj odhad průměrné inflace v příštím roce výrazně směrem vzhůru. Místo 2,8procentního průměrného meziročního růstu hladiny spotřebitelských cen nyní ČNB prognózuje vzestup dvojnásobný – 5,6 procenta.
Průměrná inflace tak v příštím roce bude zhruba trojnásobně překonávat inflační cíl České národní banky ve výši dvou procent. V takovém případě lze již jen těžko hovořit o přechodnosti. Vždyť už letos ve druhém čtvrtletí činila průměrná inflace 4,1 procenta. A pokud vyjde předpoklad nově zveřejněné prognózy ČNB, v letošním čtvrtém čtvrtletí vykáže inflace průměrnou úroveň 5,3 procenta. Takže to v souhrnu znamená, že by inflace převyšující cíl ČNB dvoj- až trojnásobně byla realitou po dobu půldruhého roku. Letos ve druhém pololetí a po celý příští rok. To už má k přechodnosti vskutku poměrně daleko.
Další zdražování energií, klientům nabízí ‚výhodné‘ ceny už i Armex. Stejně postupovala Bohemia Energy |
ČNB předpokládá, že inflace se vrátí do tolerančního pásma inflačního cílování, tedy do pásma od jednoho do tří procent, teprve v prvním čtvrtletí 2023, kdy by inflace měla průměrně činit 2,3 procenta. Ještě v posledním čtvrtletí roku 2022 to ale budou podle její nové prognózy průměrně 4,1 procenta.
Česká měna v pátek odpoledne středoevropského času zpevnila pod úroveň 25,20 za euro. Ocitla se tak na své nejsilnější úrovni od doby před propuknutím pandemie v ČR loni na přelomu února a března.
Koruna zpevňuje nejen v důsledku razantnějšího než očekáváného zvýšení základní úrokové sazby ČNB, ale také v očekávání dalšího jejího zvyšování. Trh nyní sází na to, že už během tří měsíců by mohla základní sazba činit až 3,25 procenta. To by znamenalo, že ČNB svoji základní sazbu zvýší ještě o další 0,5 procentního bodu. Takřka jisté je, že už na svém prosincovém zasedání zvýší ČNB základní sazbu až právě o 0,5 procentního bodu.
Posilující koruna by měla postupně zlevňovat dovoz, což se projeví protiinflačně. Je to jeden ze způsobů, jak se centrální banka snaží zvyšováním sazeb, obecněji zpřísňováním měnových podmínek, krotit právě inflaci.
Nicméně horizont měnové politiky ČNB činí 12 až 18 měsíců, takže centrální banka je s to ovlivnit inflaci převážně až v tomto období, tedy nejdříve na přelomu let 2022 a 2023. Na přelomu roku letošního a roku 2022 je třeba navzdory aktuálnímu razantnímu zvyšování sazeb a navzdory zpevňování koruny počítat s až sedmiprocentní inflací, nejvyšší od roku 2008. Nelze ale vyloučit ani inflaci až osmiprocentní, klíčovou roli bude hrát vzestup cen energií.
Další rána pro nákupy bytů. ČNB zřejmě opět zvýší sazby, podraží hypotéky i půjčky |
I o tři tisíce vyšší splátka
Ačkoli tedy prosincové zvýšení základní sazby ČNB zřejmě bude i výrazně slabší než to listopadové, banky musí se sazbami na úvěrech, včetně hypoték, citelně nahoru. Průměrná sazba hypoték v Česku tak poměrně rychle vzroste z nynějších zhruba 2,5 na více než čtyři procenta. Takový nárůst znamená, že splátka hypotéky se pro typického dlužníka může navýšit třeba i o tři tisíce měsíčně. V Česku je přitom zhruba milion domácností, které hypotéku mají, a další skoro milion, které o ní uvažují.
Pokud splátka hypotéky trvaleji naroste o tisícovky měsíčně, přinese to zmírnění růstu cen nemovitostí. Zřejmě ale nelze čekat zastavení, ba propad cen realit. Zvolnění jejich pandemického citelného zdražování ovšem ano. Alespoň něco.
