Většina dětí tráví část prázdnin s rodiči u moře nebo na chatách, ale také v letních táborech, kte-rých, jak dokládá statistika, rok od roku ubývá. V Novohradských horách, na louce v lese za Jano-vou Vsí, pár set metrů od hranice s Rakouskem, skončil v sobotu (pozn.: 22.07.) ojedinělý 14denní putovní tábor pro děti s fyzickým, mentálním anebo kombinovaným postižením.
Dvacet dětí spalo ve čtyřech týpí, byl pro ně připraven zajímavý program, jako třeba noční bojová hra, ale také legenda o středověkém městě. Vedoucí tábora Laura Sucharovová nám řekla: „O děti se staralo pětadvacet dobrovolníků, většinou studentů vysokých škol např. z filozofie, medicíny, přírodovědy. Počet dětí v táboře je vždy závislý na tom, kolik se nám podaří sehnat dobrovolníků. Kromě toho máme kuchaře a řidiče dodávkového auta. Z dvaceti dětí bylo na letošním táboře jede-náct vozíčkářů, ale i s nimi jsme putovali po kraji, přespávali ve školách nebo v kulturních sálech obcí. Bez pomoci se neobejdou.“
Kdo letní tábor organizoval a odkud byly děti?
„Organizovali jej dobrovolníci z Občanského sdružení Rozrazil. Děti byly z Prahy, ale také z Brna, Jihlavy nebo z Příbrami. Za pobyt na táboře rodiče platí, ale na jeho chod přispívají i dob-rovolníci, co pečují o děti. Z programu Make a Connection jsme dostali sponzorský dar v rámci vytváření projektů na bází dobrovolnictví. Musím říci, že o děti nepečujeme jen pokud jde o letní tábory, ale setkání organizujeme po celý rok, např. o víkendech jezdíme do různých měst. Snažíme se, aby postižené děti nestály na okraji zájmu a měly, pokud jim to zdravotní stav dovolí, plnohod-notný život.“
Co dodat? Poděkování patří nejen dobrovolníkům, z nichž někteří péči o postižené děti věnovali nejen část prázdnin či část své dovolené, ale také Českým drahám, které na cestu z Prahy do želez-niční stanice Rybník přistavily samostatný vagon, takže děti nemusely v Českých Budějovicích přesedat; což platilo i o zpáteční cestě.
Dvacet dětí spalo ve čtyřech týpí, byl pro ně připraven zajímavý program, jako třeba noční bojová hra, ale také legenda o středověkém městě. Vedoucí tábora Laura Sucharovová nám řekla: „O děti se staralo pětadvacet dobrovolníků, většinou studentů vysokých škol např. z filozofie, medicíny, přírodovědy. Počet dětí v táboře je vždy závislý na tom, kolik se nám podaří sehnat dobrovolníků. Kromě toho máme kuchaře a řidiče dodávkového auta. Z dvaceti dětí bylo na letošním táboře jede-náct vozíčkářů, ale i s nimi jsme putovali po kraji, přespávali ve školách nebo v kulturních sálech obcí. Bez pomoci se neobejdou.“
Kdo letní tábor organizoval a odkud byly děti?
„Organizovali jej dobrovolníci z Občanského sdružení Rozrazil. Děti byly z Prahy, ale také z Brna, Jihlavy nebo z Příbrami. Za pobyt na táboře rodiče platí, ale na jeho chod přispívají i dob-rovolníci, co pečují o děti. Z programu Make a Connection jsme dostali sponzorský dar v rámci vytváření projektů na bází dobrovolnictví. Musím říci, že o děti nepečujeme jen pokud jde o letní tábory, ale setkání organizujeme po celý rok, např. o víkendech jezdíme do různých měst. Snažíme se, aby postižené děti nestály na okraji zájmu a měly, pokud jim to zdravotní stav dovolí, plnohod-notný život.“
Co dodat? Poděkování patří nejen dobrovolníkům, z nichž někteří péči o postižené děti věnovali nejen část prázdnin či část své dovolené, ale také Českým drahám, které na cestu z Prahy do želez-niční stanice Rybník přistavily samostatný vagon, takže děti nemusely v Českých Budějovicích přesedat; což platilo i o zpáteční cestě.
