Neděle 23. ledna 2022, svátek má Zdeněk
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Názory

Na východě Evropy čekejme provokace, možná střelbu. Na válku to ale nevypadá


Migranti, kterých je na běloruské straně hranice na dva tisíce, začali na polské vojáky házet kamením. (16. listopadu 2021) | foto: Reuters

Premium
Migrační krize na běloruské hranici si vybírá oddechový čas. „Přísun běženců jsme zastavili,“ prohlásil před pár dny polský premiér Matzeusz Morawiecki. „Naším úsilím jsme dosáhli, že lety do Běloruska už skončily,“ dodal. Podařilo se to zejména díky hrozbám evropskými sankcemi, kde se ukazuje síla, již může mít společný postup sedmadvacítky, protože samo Polsko by asi těžko donutilo státní dopravce typu Turkish Airlines k takovému kroku.

Zhruba tisíc běženců pak Bělorusko opustilo, další dva až tři tisíce ale v zemi zůstávají. Problém však rozhodně není vyřešen a v budoucnu se může projevit i v jiných podobách než migrační krize.

Můžeme se ptát, proč se tentokrát Evropská unie dívá na krizi úplně jinak, než tomu bylo v roce 2015 v případě Maďarska. Tehdy dostala Budapešť přes prsty za takzvané tranzitní zóny, kde měli migranti omezený pohyb a šlo je volně opustit jen zpět do Srbska.

Jenže jde přece jen o trochu jinou situaci – migrační vlna není až tak živelná jako před šesti lety. Tehdejší hybatel krize, turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan, zneužil touhy migrantů dostat se na Západ k mámení peněz z Evropy a k přimhouřeným očím při prosazování vlivu Turecka ve světě. S Běloruskem a Ruskem, které mu stojí za zády, je to přece jen trochu jiné. Zájem o destrukci Evropy a NATO je evidentní.

Uprchlický tábor s kamerami

Polská vláda pojala situaci jako obranu vlasti před agresí a poslala na hranici na 20 tisíc vojáků a policistů, z nichž skutečně někteří pozapomněli, že na druhé straně nestojí zdatný nepřítel, ale bezbranní migranti. V překročení hranice brání Poláci migrantům násilím, také zadržené vracejí ne zrovna v nejlepší kondici. Na to číhají na běloruské straně hranice dobře prověřené novinářské (někdy by sedělo spíš propagandistické) štáby ruských médií, které z Poláků dělají nelidská monstra a z Evropy licoměrnou žumpu.

Na domácí publikum především v Rusku (nikoli ale v Bělorusku, kde lidé oficiálním médiím moc nevěří) to docela zabíralo. Jak to je s poselstvími určenými ctitelům východního světa na Západě? Úspěch. U obou skupin pracuje propaganda především s analogiemi ke druhé světové válce („evropští fašisté“) a holocaustu („Poláci odmítali pomáhat Židům a naopak se spolu s Němci podíleli na jejich perzekucích“).

U proruských dezinformátorů teď jede naplno antivaxerství a na běžence není tolik času, ale i migranti jsou téma a mají obrovský potenciál do budoucna. Vypovídají o tom plány vybudovat u hranic v budově logistického centra u přechodu Bruzhi-Kuźnica uprchlický tábor, kde by kromě běžné infrastruktury mělo být i televizní studio právě pro účely intenzivního natáčení s migranty.

„Bude to dlouhý konflikt, jehož eskalaci je obtížné předpovědět,“ píší v obsáhlé analýze v polském časopise Sieci Marek Pyza a Marcin Wyklo. Funguje to tak, že Lukašenko v roli testovacího králíka zkouší, co je možné si ještě dovolit. Zkrátka, co to udělá, když pošle stíhačky na civilní letadlo či doveze k hranici migranty. Putin to vše pozoruje z uctivé vzdálenosti a ví, že pokud by bylo nejhůř, může vždy zatáhnout za záchrannou brzdu a obětovat Lukašenka.

Ideální prostředek nátlaku

Co se může dít dál? Například letos 9. srpna Lukašenko nakousl téma spolupráce proti pašování jaderných materiálů. A to takovým způsobem, že z toho nebylo jasné, jestli k nám sám nechce nějaký poslat. „Jen loni jsme měli pět až šest případů. USA i Evropa si té spolupráce vážily, stejně jako celý svět, Rusko i Čína. No, řekněte, kdo by stál o nějakou špinavou nálož, která půjde do EU?“ prohlásil Lukašenko.

Podle jednoho z lídrů běloruské opozice Pavla Latuška, který až do zmanipulovaných voleb byl na straně režimu a dobře ho zná zevnitř, chce Lukašenko dál migrantů využívat. „Dal dokonce příkaz k jejich rozmístění podél celé hranice, je to pro něj ideální prostředek nátlaku,“ říká Latuško. Hranice proto zůstane horká ještě nějakou dobu a rozhodnutí Varšavy stavět plot je vcelku správné rozhodnutí. Navíc se dají čekat i ozbrojené provokace na zemi i ve vzduchu.

„Umím si představit střelbu přes hranice, ale nemyslím, že to může eskalovat do vojenského konfliktu,“ říká vojenský analytik Lukáš Dyčka, který přednáší na Baltic Defence College v estonském Tallinu. „Vojenské nástroje jsou tu teď méně významné, Rusko sice dělá přesuny vojsk, ale základ je v energetické, informační, diplomatické sféře,“ dodává.

Nelze pominout ani přesuny ruských vojsk kolem Ukrajiny, i když podobná situace tu byla už několikrát. Poprvé se mluvilo o tom, že ruská invaze na Ukrajinu může začít každou chvilkou, už na jaře 2014 a zatím se nikdy nic nestalo. Jenže situace se mění a Moskva si stále dělá pořádek na „svém dvorku“. Nyní požírá Bělorusko i s Lukašenkem. Více než čtyřikrát větší Ukrajina přijde jistě na řadu také, otázkou jen je, zda půjde o otevřený konflikt jako před sedmi lety, nebo o nějakou formu hybridního boje. Rozhodně ale vyhlídky nejsou veselé.

Autoři:

ANALÝZA: Tři důvody, proč Rusko vpadne na Ukrajinu. A tři další, proč ne

Premium Copak se asi odehrává v hlavě Vladimira Putina? To je otázka, kterou dnes řeší celý svět. Ruský prezident rozehrál...

Velký test samotestů na covid: lépe fungují výtěrové, některé neodhalí nic

Premium Ještě před dvěma lety znamenaly dvě čárky na testu, že se budou chystat křtiny, delta byly americké aerolinky, gama...

Nevěra dříve či později vztah zničí. A není cesty zpět, říká filmařka Sedláčková

Premium Vede doslova dvojí život ve dvou zemích. Ve Francii pracuje Andrea Sedláčková především jako střihačka filmů, u nás...

Mohlo by vás zajímat