Šéf Meteopressu: Jak varovat před tornádem? O extrémní hrozbě na Moravě jsme věděli předem

Najednou všechno ztichlo, pak se ozval zvuk, jako když se blíží vlak, popsal svědek řádění tornáda

Do budoucna se to bude muset změnit. Včasná a hlavně co nejpřesněji lokalizovaná varování před výjimečnými jevy jako jsou krupobití, prudké bouře nebo právě i tornáda, jsou extrémně důležitá. Pokud by obyvatelé Moravské Nové Vsi, Hrušek a dalších obcí, které minulý čtvrtek večer katastrofa zasáhla, předem věděli o možné hrozbě, minimálně by se snad nevystavovali nebezpečí, schovali se do sklepa a chránili svoje zdraví a život. Nezapomínejme, že šest lidí ze zasažených obcí řádění tornáda nepřežilo a živel za sebou zanechal další desítky zraněných.

Meteopress se na lokální varování před extrémními jevy specializuje. Na Jižní Moravě máme meteorologický radar ve Znojmě, vidí sem i náš radar z Vídně. Díky rozšířené infrastruktuře můžeme vydávat poměrně přesná varování na jakémkoli místě v Česku, která pomohou chránit majetek a životy. Před velmi prudkou bouřkou jsme přímo danou oblast varovali už v 16:34 (naplno propukla kolem sedmé hodiny večer), konkrétně na “velmi nebezpečnou bouřku s extrémními projevy”. 

Počítali jsme tak s tím, že v lokalitě půjde o výjimečný jev s ničivým potenciálem. Situaci jsme ve firmě řešili poměrně dlouho dopředu a obávali se jí natolik, že jsme přímo v místě měli připraveného specializovaného meteorologa, který se těmito extrémními jevy zabývá na akademické i profesionální úrovni. Byl přímo u Hodonína, takže celé tornádo zdokumentoval.

Druhý den se na místo vrátil a další dva dny s kolegy podrobně mapoval trasu tornáda včetně jeho projevů. Data z místa a ze všech našich měření poté pečlivě zanalyzujeme a poučíme se. Upravíme naše modely, přeučíme naše neuronové sítě a zkusíme se sami poučit, zda a jak by šlo příště přímo před tornádem varovat.

Nicméně na situaci před tornádem je vidět dobře problém, který má meteorologická služba v Česku obecně. Varování před nebezpečným počasím jsme totiž vydávali jak my, tak státní Český hydrometeorologický ústav. Každé z nich mělo svůj specifický problém - to naše bylo sice lokálnější a adresnější, ale bohužel se dostalo jen k hrstce lidí - dostali ho jen klienti dvou českých pojišťoven a naši přímí zákazníci. To státní sice mohl dostat každý, ale to trpí zase svou přílišnou plošností. Ten den bylo vydáno už odpoledne, ale bylo obecné a vztahovalo se prakticky na celou republiku s výjimkou pár okresů. To se měli schovat před bouřkou všichni v celé republice?

Bohužel v meteorologii funguje nešťastný takzvaný “cry wolf effect”, tedy efekt falešného varování, kdy lidé po několika upozorněních na nebezpečný jev, který nenastane, otupí a varování nevnímají. Smysl tak má takové varování, které bude lokální a jen s vysokou pravděpodobností výskytu. Pak na něj lidé budou reagovat a škody, zejména na lidském zdraví a životech, budou menší.

Co k tomu potřebujeme? Na začátku by stačil o něco odvážnější stát - je potřeba, aby všechna data z Českého hydrometeorologického ústavu byla veřejná a rychlá. V současné době jsou například klíčová data z radaru široké veřejnosti k dispozici jen z malé části a často až s patnáctiminutovým zpožděním. To je především u extrémních jevů pozdě, lidé se doslova dozví, že u nich hrozí krupobití až poté, co mají ledem posetou zahradu a rozbitá auta. V Německu přitom tamní meteorologický ústav dává všechna svá data k dispozici zdarma v podstatě v reálném čase. Mimochodem, prakticky to i v Česku umíme, například řízení letového provozu má data 1 minutu od naměření. Veřejnost často až po patnácti minutách. Proč to zpoždění?

Stát musí být také otevřenější spolupráci se soukromým sektorem. V Rakousku, kde také působíme, stavíme naše menší meteorologické radary spolu se státním meteorologickým ústavem, náklady si dělíme napůl a data dáváme společně ven zdarma. Je zjevné, že dva velké státní radary v Česku - Brdy a Skalky - nestačí, síť by měla být hustší. My sami máme radarů v Česku devět a části země pokrýváme i z Rakouska. Dalším potřebným vylepšením je přesná a rychlá předpověď radaru pomocí umělé inteligence. Tu Meteopress vyvíjí ve spolupráci s FIT ČVUT. Má slibné výsledky a rakouský meteorologický ústav k ní od nás koupil licenci a zařadí jí do svých předpovědních modelů. V Česku o tuto spolupráci však není zájem.

Je potřeba začít se férově bavit o tom, co má meteorologická služba začít poskytovat a přinášet. Tornádo na jižní Moravě je samozřejmě tragédií, ale zároveň příležitostí k tomu, aby stát znovu nastavil způsob, jak meteorologové v Česku pracují a jak spolu jednotlivé státní i soukromé instituce spolupracují. Záplavám, krupobitím, bouřím a suchu zabráníme obtížně, ale pro začátek bychom mohli dělat všechno proto, abychom o nich byli informováni přesně, adresně, a co nejdříve.